Sokolské pohlednice

Za celou existenci Sokola Pražského (SP) a následně Československé obce sokolské (ČOS) až do dnešní doby bylo vydáno obrovské množství sokolských pohlednic. A to z celého rozsahu činnosti sokolského hnutí. Námětem byli zpočátku zejména zakladatelé SP a následně i další osobnosti SP a ČOS; posléze záběry ze všeobecných sokolských sletů, ale i krajských, župních atd. Avšak vydání sokolských pohlednic, zejména v 19. století, nebylo pravidelné, ale spíše náhodné.

K prvnímu sletu SP, který se uskutečnil v červnu v Praze na Střeleckém ostrově v roce 1882 k 20. výročí založení SP, patrně žádné pohlednice vydány nebyly. A to i přesto, že Evropou a světem již 12 let procházely první exponáty, směřující k pohlednicím – ilustrované korespondenční lístky, v hantýrce sběratelů tzv. vorläufry – předchůdci pohlednic, celinové dopisnice atd. Z této sokolské slavnosti je znám pouze větší ilustrovaný grafický list.

První známé sokolské pohlednice byly jednobarevné a vydány SP k zamýšlenému II. sletu, který se měl uskutečnit v roce 1887. A to dokonce již ve větším počtu. Některé z nich byly vydány s předstihem již v září, či říjnu v roce 1886 (doloženo u některých poštou prošlých exponátů z konce října 1886). Na aversu těchto exemplářů byl nahoře v záhlaví natištěn text: „Na shledání ve slovanské Praze o sjezdu všesokolském r. 1887“, dole pak: „Ve prospěch jubilejního fondu Sokola Pražského“. Námětem byly portréty zakladatelů SP - J. Fügnera (prvního starosty SP), Dr. Miroslava Tyrše (prvního náčelníka SP), následných starostů Dr. Karla Linhy a Dr. Tomáše Černého, dále cvičenců na různých nářadích – hrazda, bradla, činky, šerm atd. Jednou z pohlednic této kolekce je také erb Starého Města pražského ze starší doby (bez obrněné paže s mečem v bráně), takže již na základě tohoto motivu je možné považovat pohlednice z roku 1887, resp. 1886, za nejstarší zjištěné pražské pohlednice. Přitom na reversu je v záhlaví dlouhé adresy každého exponátu ještě text: „Korespondenční lístek“. Jinak každý motiv na aversu je umístěn v levé části, aby vpravo bylo více místa pro text adresátovi.

Bohužel rakouské úřady tento slet v plánovaném rozsahu nepovolily. Vzhledem k tomu, že do Prahy již dorazila delegace amerických cvičenců, tak byla nakonec uspořádána jen česko – americká cvičení v Českém Brodě. Takže zamýšlený II. všesokolský slet se vlastně nekonal a také není ani tak uváděn.

Od roku 1889 se začaly objevovat pohlednice k sokolským výletům. Šlo především o kresby hradů a zámků, kam většina výletů směřovala, zpočátku dle malíře či výtvarníka J. Plačka. Tyto jednobarevné pohlednice byly vydávány i v dalších letech a poštou procházely ještě v prvním desetiletí 20. století. Namátkou to byl Karlštejn, Kokořín, Orlík n/Vltavou, Rábí, Svatojanské proudy, Říp, sokolský kroj, rodný domek J. Husa v Husinci. Dle Výletních listů SP uspořádali sokolové jen v údobí 1884-1888 třicet – čtyřicet výletů, většinou spojených z historií českého národa (mj. sokolové byli také zanícení vlastenci). Kromě J. Plačka byly vydávány také pohlednice i jiných výtvarníků, vesměs neznámých (např. rodný dům F. Palackého, husitské zbraně s pavézou). Vedle obrazové části některých pohledů na aversu se vyskytují i různé textové přítisky, týkající se sokolské či národní historie, nebo reklamy apod.

Z dalších všesokolských sletů, z II. a III., nejsou známy žádné pohlednice. II. všesokolský slet byl součástí programu II. Jubilejní zemské výstavy na novém holešovickém výstavišti v roce 1891, cvičení pak probíhalo v přilehlém areálu Královské Obory (Stromovky). Rovněž III. všesokolský slet byl doplňkovým programem Národopisné výstavy českoslovanské v roce 1895, konané v areálu Výstaviště. Sokolové pak cvičili na Letenské pláni.

IV. všesokolský slet v roce 1901 se konal na Letenské pláni na rozšířeném stadionu pro 22 tisíc diváků a 6 tisíc cvičenců. K tomuto sletu bylo vydáno do té doby již množství pohlednic, včetně asi dvou sérií, které nastartovaly tradici vydávání pohlednic, zejména k těmto všesokolským slavnostem. Byly rovněž převážně jednobarevné, ale některé již vícebarevné. Jedna ze sérií obsahuje nejméně 7 jednobarevných pohlednic (vesměs černo-světle zelených) s vyobrazením sokolské tématiky (symboly a alegorie: výtvarníci J. Urban, H./?/ Němeček aj.), tištěných knihtiskem a zaujímajících vždy levou stranu aversu (štočky /lepty/ dodala firma Husník & Häusler chr). Další asi série (min. 4 exponáty) z cvičení sokolů na Letenské pláni v Praze na provizorním stadionu, tištěná rovněž černobílým knihtiskem, zaujímá již cca 80 procent aversu (nakladatel ČOS; foto a repro H&H chr. Praha; tisk Alois Wiesner, Praha). ČOS k tomuto sletu vydal ještě několik samostatných exemplářů, např. lunetu od J. Preislera, (černobílý knihtisk /čb autotypie/ na tmavě žlutém podkladě, pro tisk zpracoval Vilím, Praha), dále fotografický záběr na francouzské a černohorské hosty před částí radnice na Staroměstském náměstí (tisk hnědočerný knihtisk; jinak radnice byla zničena za Pražského povstání v květnu 1945), nebo barevnou litografii sokola v kroji, s činkami a „kozou“ v pozadí (V. Neubert, Praha-Smíchov) atd.

Celý článek naleznete v časopise

Sběratel 2/24

Milan Degen