Novoroční papírové ubrousky a oslavy konce roku ve světě

Je to zajímavé, ale ubrousků s vánoční tematikou je hned po motivu květin nejvíc. Čistě novoročních ubrousků je ale podstatně méně. S Novým rokem jde pochopitelně ruku v ruce Silvestr. Ale ubrousky přímo silvestrovské jsou také ojedinělé. K této příležitosti se hodí i univerzální ubrousky na téma party, kterých je dost.

Nejvíc ubrousků je u nás v obchodech k dostání od německé firmy IHR (Ideal Home Range GmBH), která tiskne jednak barevné s těmito motivy, ale i s nápisy k Novému roku. Převážně v angličtině nebo i v dalších světových jazycích. Většina států se Novým rokem a Silvestrem na ubrouscích zvlášť nechlubí. Výjimkou je právě Německo, dále USA, kde je zvykem vydávat ubrousky ke každé sebemenší příležitosti. Americké ubrousky se rozlišují od provenience Evropské unie převážně tím, že mají potisk na jedné čtvrtině přeloženého ubrousku a bílý okraj. Motivy na nich jsou typicky americké, spíše až kýčovité. Z dalších států mám zastoupené ve sbírce pouze Slovinsko s nápisem „Srečna nova godina“ a československý ubrousek z doby socialismu, kde je z jedné strany české přání do nového roku, ale na dalších již přejeme našim tehdejším přátelům v němčině „Frohe Weihnachten und ein gutes neues Jahr“ a rusky v azbuce „Sčastlivij novyj god“.

Největší produkce ubrousků k Novému roku byla v roce 2000, tedy k Milléniu. Nejvíce opět z Německa. Za „světový“ a nejhezčí z hlediska nápadu a výtvarného zpracování považuji ubrousek, který má na každé čtvrtině jiný symbol charakterizující daný stát – Sochu svobody, Eiffelovu věž, šikmou věž v Pise, londýnský Big Ben, egyptské pyramidy, ruský Kreml nebo čínský chrám.

Samostatnou skupinou jsou ubrousky se symboly štěstí. Jsou přejaté už od Keltů nebo starých Římanů, ale rádi jim věříme i v dnešní době, že nám to štěstíčko přinesou. Je to prasátko, čtyřlístek, podkova, červená muchomůrka nebo nejčastěji se objevující na ubrouskách kominíček se žebříkem.

A jak slaví příchod nového roku jednotlivé národy?

Rozhodně ne ve stejný den jako my Evropané. Mnoho různých etnik má začátek roku v úplně jiných měsících, protože používají různé kalendáře. Původně se ale počátek roku odvozoval od rovnodennosti či slunovratu. Nový rok s datem 1. ledna u nás určujeme podle civilního gregoriánského kalendáře, který se používá od 16. století ve většině zemí světa. Nový rok, který je v juliánském kalendáři, který používá pravoslavná církev, ale připadá začátek roku až na 14. ledna. V mnoha zemích, kde převládá pravoslaví, se slaví oba svátky Nového roku, jak gregoriánský, tak i juliánský. Australané troubí na trumpety a rohy až do 6.ledna, Japonci zahánějí chrámovými zvony zlé vášně, Židé zahajují oslavy dnem Roš Ha-šana a končí Yom Kippur, což je podle gregoriánského kalendáře období září až října. Samoa ještě v roce 2010 patřila mezi poslední místa na Zemi, která oslavovala Nový rok. O rok později vyškrtli ze svého kalendáře jeden den a tím se posunuli do jiného časového pásma. Dnes tak na tichomořské Samoi, Velikonočních ostrovech, naopak vítají Nový rok mezi prvními na světě. Časový posun při slavení v prosinci-lednu je až 22 hodin. Ve Slovinsku nosí dárky Ježíšek (slovinsky Božiček). Zajímavé ale je, že některé rodiny přejaly i ruského Dědu Mráze, který obdarovává na Nový rok. Proto může dojít k paradoxu podle použití kalendáře v některých rodinách, že přinese dárky na Štědrý večer Ježíšek, ale třeba u babičky až Děda Mráz na Nový rok.

Proč se slaví nový rok?

Svatý Silvestr se stal patronem dobré úrody a ochráncem domácích zvířat, a právě jeho smrtí skončilo pronásledování křesťanů, čímž mohla začít zlatá éra církve. A právě kvůli tomu začaly každoroční silvestrovské oslavy západní civilizace. Ovšem chápáno celosvětově jde o oslavy Nového roku. Každopádně oslavy jsou ve většině států bouřlivé, ale i krásné tím, že se sejde mnoho přátel, rodin, známých, o půlnoci se slaví polibky, dobrým jídlem, přípitky šampaňským a spoustou krásných přání do dalšího roku. Tradiční jsou i ohňostroje. Ale i zvyky oslav a tradice jsou někde velmi odlišné. Nový rok je jedním z hlavních svátků v Brazílii, protože jím začínají letní prázdniny. Bílá barva tam přináší lidem štěstí, proto se lidé oblékají do bílého a chodí po plážích. V Alžírsku si píší děti novoroční přání a předsevzetí. Chilané si u příležitosti oslav příchodu nového roku obléknou žluté spodní prádlo a žluté oblečení, aby byli vitální po celý rok. Ten vítají s penězi v ruce, čočkou na talíři a dvanácti bobulemi hroznů, představujícími tajná přání. V bobule hroznů věří i Španělé.

V Ekvádoru si muži někdy nasadí paruku, namalují se make-upem a obléknou minisukni, tančí na silnici sexy tance a požadují drobné peníze od řidičů. Ekvádorci si také vyrábějí z papíru a starého oblečení podobu toho, co jim během roku lezlo na nervy. Pokud nezbývá čas, stačí i fotka. Populární jsou figuríny politiků a celebrit, nejednou v životní velikosti. O půlnoci je zapálí spolu se slavnostním ohňostrojem.