Něco málo z historie přepravy piva u nás

40 roků jsem pracoval v dopravě a logistice, i když nejsem zrovna „pivař“, vždy jsem se alespoň okrajově setkal s pivem, spíše s jeho přepravou. První logistický problém s přepravou piva jsem řešil, když mi bylo 8–10 roků, když jsem ve své rodné Rokytnici na „Čupku“ dostal konvičku a 10 Kčs a šel jsem otci do hospůdky pro pivo. Čas se nezastavil, pro pivo jsem chodil otci dál, pak jsem chodil již sobě. V Rokytnici se čepovalo Brumovské pivo, které se vařilo v Brumovském pivovaru. Otec rozvážel sodovky s valníkem Praga A150 ze „sodovkárny“ ve Slavičíně po celém tehdejším okrese Gottwaldov.

Z té doby si pamatuji, že se pivo i limonády vozily v dřevěných bednách, pak začaly plastové přepravky, které byly tmavě červené. Postupně se přešlo na ty, které známe dnes, při tom každý pivovar má své logo na přepravkách. Na přepravě piva se vystřídala celá řada typů nákladních automobilů, které byly u nás v provozu. Některé byly vhodné na přepravu, jiné méně, např. z nedostatku jiných automobilů se používala Praga V3S, která byla vysoká, vzhledem k tomu, že byla původně konstruovaná jako vojenský třítunový speciál, byla při rozvozu piva neekonomická a tím trpěla dobrá pověst tohoto nákladního automobilu. Nebo Tatra 805 valník, která na rozvozu piva se spotřebou kolem 30 litrů benzinu na 100 kilometrů nebyla také příliš ekonomická. Ex armádní Tatra 128 byla stejně jako Praga V3S vysoká, to ztěžovalo manipulaci s přepravkami piva. Pragovky RN, RND podle mého názoru předběhly svoji dobu.

I když jejich výroba skončila v roce 1953, stále jezdily na různých rozvozech zboží, vzpomínám si, že jsem poslední Pragu RN valník viděl jezdit na rozvozu mléka ještě kolem roku 1976. Praga RND byla sice pomalejší než benzinová Praga RN, ale jezdila za cca 17 litrů nafty na sto kilometrů. Na rozvozu nejen piva, ale i dalšího zboží se osvědčily Pragy S5T v provedení valník a prodloužený valník.

Dodnes si pamatuji, že se na ni nakládalo 360, nebo 380 „kastlů“ (přepravek) piva. Myslím, že se stejný počet přepravek s pivem nakládal i na nákladní automobily Bucegi, které jezdily na rozvozu piva v provedení prodloužený valník. Na rozvozu piva jezdily i maďarské nákladní automobily Czepel, byly to nenáročné nákladní automobily, v provozu se celkem osvědčily, i když měly své mouchy. Stejně se nakládalo i na nákladní automobily Ifa W 50, které v provedení prodloužený valník nahrazovaly v provozu Pragy S5T. Z menších tonáží na rozvozu piva jezdily nákladní automobily z tehdejší RVHP, jako nákladní automobily Garant, Robur, později se k nim přidaly naše nákladní automobily Avia A 30. Na rozvozu piva se celkem osvědčily i Škody 706 RTD, nízkoložný prodloužený valník. Byly v provozu nenáročné a protože byly nízké, snadno se na nich manipulovalo s naloženými přepravkami piva. Dříve jezdily i na rozvozu piva dnes již legendární automobily Tatra 111valník, jaká je na přiložené fotografii, kolik se na ně nakládalo, bohužel nevím. Vzpomínám si, že zelená Tatra 111 valník jezdila i v pivovaru Starobrno v Brně, vozila hlavně sudy.

Našel jsem i jednu zajímavou informaci, bohužel nevím, jestli je pravdivá. V plzeňském pivovaru jezdila Tatra 138 s cisternovým návěsem na přepravu piva. Údajně to byla u nás první souprava z ČSAD, která jezdila v barvách zákazníka.V pivovarech jezdily i cisterny na podvozku Škoda 706 RT, MTV které přepravovaly pivo přímo k zákazníkům. Je možné, že jsem na některé nákladní automobily zapomněl, postupně budu vzpomínat. Pracoval jsem i na Velkoobchodě Jednoty ve skladu nápojů, i ve funkci vedoucího, tam jsem byl také v kontaktu s pivem. Doufám, že můj článek někoho zaujme, potěší a připomene, jak to bylo s rozvozem piva v době minulé.

Vlastimil Tělupil