Město Plumlov a Plumlovská přehrada - sbírka Karla Pekáčka

Sbírka začala vznikat v roce 2000 se zaměřením na pohlednice a dokumenty, vztahující se k této lokalitě, včetně dostupných dokladů, poštovních razítek, kalendáříků, vizitek s motivem Plumlovského zámku a erbu města Plumlova. Součástí sbírky je i několik dopisů z předznámkové doby, mapy regionu a různé brožury a vlastivědné publikace z této oblasti.

K dubnu 2009 měla sbírka celkem 650 kusů pohlednic Plumlova, 350 kusů pohlednic přehrady, 20 kusů korespondenčních lístků s motivem /vydávané sběrateli/, 10 kusů korespondenčních lístků s poštovnami okolních obcí, 25 kusů ex libris a drobné grafiky různých umělců, 20 kusů vstupenek na zámek a různých pozvánek na setkání konaná v Plumlově.

Většina pohlednic města má stejnou přední stranu, protože jeho dominantou je zámek. V Plumlově bylo několik nakladatelů, kteří zřejmě používali stejné podkladové desky, jako byli např. trafikant Karel Kudyn, pan Toufar či rodina trafikantky Roháčkové. Dále bylo několik vydavatelů mimo Plumlov, a to převážně z Prostějova a Prahy. U některých vydávaných pohlednic sběratel registroval až 7 typů s různými odchylkami, protože pohlednice ze stejných podkladových desek byly vyráběny po delší období. Ve sbírce je dále přibližně 50 kusů fotografií, které se používaly jako pohlednice, přestože nebyly určeny pro poštovní styk.

Jednou ze zajímavostí sbírky je i pohlednice Plumlova z 50. let minulého století, na které není obvyklá dominanta zámku, ale budova Sirotčince – Útulku Sv. Josefa, který byl sídlem Kongregace dcer Božské lásky. Představená řádu paní Marta psala strýci sběratele Isidoru Pořízkovi /z Plumlova do Plumlova/. Na pohlednici mu děkovala za cukroví z jeho svatby a určila v něm datum likvidace kláštera. Termín se naplnil a jeptišky poté navždy opustily Plumlov. Zajímavostí je, že sběratel tuto pohlednici objevil a koupil v prodejně s pohlednicemi v Praze v pasáži bývalého Semaforu.

Raritou části sbírky „Plumlovská přehrada“ je pohlednice vodárenské věže s původním erbem Rakouska-Uherska. Ten samozřejmě zmizel s koncem mocnářství a nedožil se tak otevření přehrady. Součástí této části sbírky je i osobní korespondence s rodinnými příslušníky jednoho z autorů projektu přehrady profesora Smrčka, kteří poskytli mnoho důležitých dokumentů ke stavbě, včetně příčného řezu přehradní hráze.

Sběratel K. Pekáček svoji činnost směřuje ke snaze vydat podrobnou publikaci ke 100 letům zahájení výstavby Plumlovské přehrady v roce 1914. K tomu ještě musí projít další archivy a doplnit potřebné podklady. Mnoho dokumentů a výtažků z dobových listin, jak před válkou, tak po válce, sběratel vlastní, ale ještě to stále není dostatečné pro tento záměr.

Uvedenou sbírku zkontroloval pan František Musil z Prostějova a navrhnul sbírku „Město Plumlov a Plumlovská přehrada“ na ocenění Pozoruhodná sbírka.

Luboš Čech