Sběratelství 2006 - sekce pohlednic

Sekce pohlednic je nejpočetnější sekcí KSK. Podle posledního Členského adresáře KSK z roku 2005 se mu věnuje 354 sběratelů. V roce 2003 to bylo 297 sběratelů, v roce 2000 sbíralo pohlednice 245 sběratelů. Je tedy zřejmé, že počet registrovaných sběratelů v KSK má stále vzestupný trend. Faktem ovšem je, že asi pro třetinu z uváděného počtu k letošnímu roku není sběratelství pohlednic hlavním oborem, nýbrž oborem doplňkovým či vedlejším. Přesto i ti jsou sběratelé pohlednic a navštěvují burzy pohlednic jak KSK, tak i jiných organizací a oborů.

Trend let 90. a začátku 21. století, kdy se sběratelé a překupníci začali, pokud možno, zaměřovat na špičkové exempláře, pokračoval v uvedeném údobí a zřejmě bude pokračovat i v budoucnu. Řada filokartistů si stále více počíná stejným způsobem jako tzv. sběratelé cenných obrazů a známek - berou to jako vhodnou investici, která se časem sama od sebe zhodnotí. Jsou přesvědčeni, že umělecké předměty, včetně špičkových exemplářů známek a dnes již pohlednic, jsou lepší než peníze uložené v bance. V ČR při stávajících úrokových sazbách je to asi pravda. Kromě toho nikdo nemá jistotu, že příslušná banka nezkrachuje. Události posledních patnácti let o tom hovoří dost výmluvně. V podstatě jde o pradávný, silně vyvinutý lechtivý pocit soukromého majetku, později navíc infikovaný přepočítáváním krásy na finance. Nejen sběratelé, ale movitější část národa začala ukládat peníze do umění, a to i nejskromnějšího - jak se také o pohlednicích hovoří, aniž by o něm vůbec přemýšleli.

Místopisná pohlednice.

Zejména tzv. sběratelské exempláře pohlednic se staly i předmětem podnikání. Po roce 1989 začaly vznikat i specializované prodejny na pohlednice. Sběratelé, shromažďovatelé, překupníci, podnikatelé, či jen spekulanti, se dnes zúčastňují jak burz pohlednic KSK, tak burz filatelistických, dále aukcí, písemných aukcí, bleších a vetešnických trhů, pravidelně i nepravidelně navštěvují specializované i nespecializované prodejny pohlednic, inzerují všude možně atd. Takže v současné době sehnat špičkové exempláře nebo celé sbírky je čím dál více obtížnější a také náročnější na finance. Koupit  prvotřídní materiál za levný nebo velmi levný peníz je dnes iluzorní, neboť laická veřejnost je stále poučenější - a někdy až tak, že požaduje neúměrně vysoké a nelogické ceny za exempláře, případně sbírky, které takovou hodnotu nemají. Ve výše naznačené situaci jsme se ocitli již tak daleko, že se pomalu vyplácí jezdit na aukce a burzy do Německa, Rakouska, Maďarska a obecně do zahraničí, kde jsou již ceny za stejné nebo podobné exempláře někdy již levnější než na domácím trhu, či srovnatelné. I ze sběratelství pohlednic se stal trh a byznys. Bohužel je to konstatování, které odpovídá současnému stavu. Z tohoto hlediska je ale nepochopitelné, že každým rokem jsou problémy s placením příspěvků KSK, jehož výše často nepřekročí cenu jednoho jediného špičkového exempláře pohlednice. Navíc členství přináší nesporné výhody i pro ty, kteří přepočítávají vše na finance. Jenže to souvisí také s dodržováním závazků, které na sebe každý člen KSK bere při svém vstupu, tedy se seriózností a charakterem každého jedince.          

Iluzorní se stala i výměna sběratelského materiálu, která je stále obtížnější a moc se již nepraktikuje. Na druhé straně je třeba ale chápat, že sběratelé jsou v uvedené situaci nuceni prodávat, a to i za maximální ceny, když chtějí do své sbírky získat exempláře, které ještě nemají a které by jinak pro ně byly cenově nedostupné. Dále je třeba vidět, že řada sběratelů se rozhodla své sbírky postupně  zveřejňovat  formou  specializovaných  obrazových publikací. Protože

honoráře autorů, pokud nemají vlastní nakladatelství, jsou směšné nebo žádné, je jasné, že se rozhodli udělat si něco pro vlastní potěšení, ze zájmu, oslovit ostatní sběratele a ty, kterých se téma pohlednic bytostně dotýká - například rodáky určitého kraje. Navíc publikační činnost je ošidná. Ani nakladatel či vydavatel většinou nikdy předem neví, zda se mu investované peníze vrátí. A za jak dlouho.

Místopisná pohlednice.

Ti všichni výše jmenovaní a potom i část laické veřejnosti aj. se setkávají na burzách pohlednic KSK, nyní v prostorách menzy Studentského domu. V období 2003-06 se v prvních dvou letech naše burzy konaly v menze ČVUT v ulici Jugoslávských partyzánů, potom jsme byli nuceni se přestěhovat. Sehnat v Praze tak velké a vyhovující prostory pro naše burzy pohlednic (a také modelů a figurek) za přijatelný nájem není vůbec jednoduché a z návštěvníků burz KSK si to uvědomuje málokdo. Navíc je samozřejmostí, že každý nájemce si diktuje podmínky, které musí návštěvníci burz respektovat. V opačném případě vznikají problémy, které mohou být i příčinou vypovězení nájemní smlouvy. Částečně se tak stalo v menze ČVUT na Jugoslávských partyzánů a sehnat nové prostory v Praze a narychlo, bylo zásluhou horečné činnosti předsedy KSK, který během několika dní shlédl všechny sály, které připadaly v úvahu. Dodržování řádu, na němž trvá nájemce, hlídají a kontrolují na burzách pohlednic funkcionáři a pořadatelé, které návštěvníci burz musí respektovat. Jejich upozornění a připomínky tedy, prosím, berte vážně. Nejde o žádnou libovůli nebo vyžívání se v mentorování, ale o dodržování podmínek nájemce a o zachování burz vůbec jako takových! To je třeba si uvědomovat především.

Chování prodejců, resp. předplatitelů stolů a vůbec všech účastníků burz pohlednic v období 2003-06, v souvislosti s uvedenými fakty, lze charakterizovat jako vývoj k celkem uspokojivému dnešnímu stavu. Veškeré problémy, ať již většího či menšího rázu, měli a mají na svědomí vždy nezodpovědní jedinci, kteří jsou přesvědčeni, že si mohou dělat, co chtějí. Takový je jejich výklad svobody a demokracie, kterou si ovšem pletou s anarchií. Je ale třeba říci, že v uvedeném údobí se počet těchto případů snižoval a že snad došlo k částečnému přehodnocování jejich názorů, možná se striktním postojem a důsledným postupem funkcionářů KSK. Nakonec i přes určité dílčí potíže s jednotlivci proběhly i první burzy v novém prostředí Studentského domu bez větších potíží. V současnosti je možné říci, že příchod předplatitelů stolů a návštěvníků burz pohlednic je celkem spořádaný a klima na burzách pohlednic je klidnější, než tomu bylo v minulosti.

Hodnocení akce Sběratelství 2006

Pohlednice celkem

 Poznámka: Ing. Paulus Bodmer z Rio de Janeira (Brazílie) je jedním z mála zahraničních členů KSK. 

Největší evidovanou členskou sbírkou v KSK je již téměř 33 let kolekce Františka Kříže z Nové Vsi u Českého Brodu. Představuje nejrůznější tématické okruhy, specializuje se na regiony Českobrodsko, Černokostelecko a Kouřimsko. Sbírku doplňuje knihovna, grafika, mapy, noviny a časopisy.

Klesající počty pohlednic u některých sběratelů jsou způsobeny vytříděním materiálu, prodejem, nebo i úmyslným udáváním menšího počtu (vykrádání bytů je stále černou můrou obyvatel ČR - i když sběratelský materiál může posoudit a ocenit zase jen sběratel, laikovi nic neříká). Tento žebříček a vlastně i následující uvedené žebříčky nejsou s absolutní zárukou, ale sekce pohlednic, stejně jako vedení KSK, musí vycházet z dotazníků od sběratelů, mnohdy vyplňovaných ledabyle a nepřesně.   

Zeměpisné oblasti v České republice

Zeměpisné oblasti  ČR nebyly v roce 2003 hodnoceny, avšak v letošním roce, vycházejíce z Členského adresáře KSK, uveřejňujeme poprvé i žebříček největších sběratelů tohoto oboru. V minulosti se uveřejňovaly jen zeměpisné pohlednice z ciziny.

Novotisk staré místopisné pohlednice.

Města v České republice (kromě Prahy)

Sbírky měst jsou poměrně časté, avšak kromě Prahy se sběratelstvím konkrétního města zabývá vždy méně než 20 sběratelů - alespoň v rámci KSK. Žebříček sběratelů určitého města v ČR uveřejňujeme poprvé.

Pan František Flégel uvádí v adresáři 5270 kusů měst a obcí Československa, ale bohužel blíže svou sbírku nespecifikuje. Podobně Ing. Miroslav Fuchs, který uvádí 30 000 pohlednic a fotografií  historických budov v ČR.

Praha (převážně s okolím, které je součástí dnešního území Prahy)

Po delší době uveřejňujeme žebříček největších sběratelů Prahy. Této specializaci se věnuje poměrně dost sběratelů. V letošním roce se na první místo propracovala paní Monika Holcátová z Prahy, jejíž sbírka se navíc soustřeďuje na staré pohlednice a na město. Neobsahuje tedy okolí Prahy, které je dnes součástí hlavního města. Existují i specializovaní sběratelé Prahy, například RNDr. Ivan Venclů z Lipníka nad Bečvou, který sbírá pouze  Václavské náměstí (1 890 kusů !).

Panská sídla (resp. hrady, zámky a tvrze) v bývalém Československu

Poznámky: (3) ČR a SR + zahraniční hrady a zámky 1230 kusů; (4) hrady a zámky Evropy - 2 700 kusů

Stará místopisná pohlednice.

Řada členů KSK, kteří sbírají místopisné pohlednice, což je ve filokartii nejrozšířenější téma, často pohlednice hradů, zámků a tvrzí zvlášť ani neevidují. Je to jejich škoda. Faktem ovšem je, že "hradeologie" je specialita a ti, kteří jí propadli, sbírají kromě pohlednic i amatérské fotografie, včetně dostupné literatury a vše co k tomu patří. Takový zanícený hradeolog se ani tak nezabývá známými objekty, jako spíše neznámými, z nichž zbylo jen velmi málo a nebo téměř nic a v zarostlém terénu si běžný smrtelník ani nevšimne, že kdysi tu stál hrad či tvrz. Je to mnohdy detektivní práce, která vyžaduje nejen badatelskou práci v knihovnách, ale přímo i v terénu. A na to je třeba si udělat čas. To vše by vám ještě lépe vysvětlil skutečný hradeolog - Dr. Ladislav Kurka, který se tomuto tématu věnuje téměř celý život. V každém případě od doby, kdy spoluzakládal KSK.

Umělecké pohlednice (reprodukce)

Největší sbírkou na toto téma zůstává kolekce paní Heleny Okáčové z Prahy. Sběratelů reprodukcí obrazů a kreseb malířů (např. Aleš, Mánes, Mucha, Lada, Kvěchová, Salač) je určitě více, než jak je uvedeno v Členském adresáři 2005, jenže čím dále, tím méně sběratelů rozvádí podrobněji témata, která má ve své sbírce. Řada sběratelů uvádí jen celkový počet a navíc často jen pouhým odhadem. Příčin může být víc, včetně jedné, již výše naznačené.

Blahopřejné pohlednice

O blahopřejných pohlednicích platí to, co bylo již řečeno u předchozích uměleckých pohlednicích (reprodukcí). Tento žánr patří totiž k nejrozšířenějším a do této kategorie lze zařadit i pohlednice k nejrůznějším svátkům v roce, ať již to jsou svátky velikonoční, svatodušní, vánoční, novoroční, dříve i ke sv. Mikuláši, čertovské pohlednice, k Silvestru, ke Třem králům, a potom velká skupina přání k narozeninám a jmeninám. Opět je třeba konstatovat, že z dotazníků a posledního adresáře vydedukovat počty pohlednic tohoto žánru je záležitostí často detektivní práce.  

Oproti roku 2003 pan Mgr. Prokůpek uvádí v adresáři celkový počet 40 000 pohlednic, ale dále témata jen vyjmenovává, přičemž žánr blahopřejných pohlednic zde chybí. Stejně je tomu i u pana Fr. Kříže.

Staré vánoční pohlednice.

Návrh na diplomy

Sekce pohlednic navrhla v rámci akce Sběratelství  2006 výboru KSK udělit diplom za největší sbírku pohlednic panu Františku Křížovi, diplom za  největší sbírku pohlednic panských sídel panu PhDr. Ladislavu Kurkovi a diplom za největší sbírku pohlednic Prahy paní Monice Holcátové. Každým uvedeným oborem se zabývá nejméně 20 sběratelů, což splňuje jedno z kriterií soutěže. 

Sekce dále navrhla udělit diplom za pozoruhodnou sbírku pohlednic Jičínska a Českého ráje panu Ing. Karlu Čermákovi z Prahy (zdůvodnění viz samostatný článek).

Milan Degen