Sběratelství 2006 - sekce kartičkových kalendáříků

Tak zase je nás o trochu víc, myslím tím sběratelů kartičkových kalendáříků. V roce 2003 se v KSK k tomuto koníčku hlásilo 78 členů, letos je jich 81. A to nemluvím o návštěvnících sběratelských setkání v Praze, kteří nejsou v KSK registrováni. Každý z vás si určitě povšimnul nových tváří, které se věnují tomuto koníčku. Zájem o kalendáříky neupadá, naopak jsou oblíbené mezi všemi věkovými kategoriemi. Zatímco v jiných oborech dominují zejména muži, zde můžeme říci, že ženy mírně převažují. Oblíbená témata zůstávají stále stejná: flora, fauna, letadla, automobily, ženy, děti, železnice, města, náboženské motivy a horoskopy. Stále více se objevují celé série kalendáříků s motivy historických vozidel, repliky starých pohlednic, prostě obrázků toho, co vydavatele zajímá. Sám třeba kalendáříky nesbírá, ale tímto počinem dělá radost nejen sobě, ale i ostatním sběratelům. Pravdou ovšem také je, že někteří vydavatelé tisknou takové série s vidinou zisku a to potom můžete objevit stejný motiv více roků za sebou.

Porovnání největších sbírek kartičkových kalendáříků v KSK

Akce „Sběratelství“  se sběratelé  kalendáříků účastní už počtvrté. Oproti letům minulým, kdy byly vyplňovány dotazníky, jsou letos údaje převzaty z Adresáře KSK. Při porovnání s rokem 2003 zjistíme, že v první desítce se objevují skoro stále stejní sběratelé, jen si mezi sebou prohazují pozice. Ve vedení však Vlastu Vaňoučkovou, která svoji sbírku zrušila, vystřídala Zdena Smetanová z Tábora. V roce 2003 jsme toto jméno vůbec v žebříčku velkých sběratelů nezaznamenali. Neřadí se však mezi úplné nováčky, intenzivně se začala kartičkovým kalendáříkům věnovat od roku 1998.

Přehled největších sbírek – Sběratelství 2006

Největší sbírka kalendáříků v KSK – Akce Sběratelství 2006

Paní Zdena Smetanová vystřídala na prvním místě Vlastu Vaňoučkovou z Poděbrad, vítězku minulého ročníku Sběratelství 2003. Jak je to možné, když předtím nebyla ani v první dvacítce největších sběratelů? To zkusíme zjistit z rozhovoru se sběratelkou kartičkových kalendáříků, jejíž sbírka ke dnešnímu dni (20.1.2006) překročila magickou hranici 100 000 ks.

1.Proč jste začala sbírat kalendáříky?

Jsem typem člověka, kterému trvá delší dobu, než něco vyhodí. Moje první kalendáříky z 50. a 60. let mi sloužily jako záložky do knížek. Pak jsem je začala shromažďovat, jen tak do obálek, bez nějakého sběratelského záměru. V té době jsem měla jiné starosti, dospívajícího syna, zaměstnání, zahrádku. Když syn dokončil studia, začala jsem přemýšlet o nějakém koníčku. V té době se objevila spousta různých kalendáříků a to rozhodlo. Od roku 1998 začaly kalendáříky v mé sbírce přibývat. Sháněla jsem je pomocí inzerátů a  po roce 2000 jsem odkoupila větší množství kalendáříků od sběratelů, kteří se svým hobby končili.

2. Co na to říká rodina /sbírá také někdo z rodiny kalendáříky nebo něco jiného/?

Moje rodina, to je manžel a syn, má plné pochopení. Manžel je mým pomocníkem, a jak sám říká, technickým pracovníkem. Jezdí se mnou na sběratelská setkání, pomáhá mi ukládat nové exponáty do sbírky a nadepisuje potřebné štítky. Jeho koníčkem je však poesie a divadlo. Mým pokračovatelem bude pravděpodobně syn. Má menší sbírku, která obsahuje kalendáříky fy ACAN, zajímavosti měst, cestovní kanceláře a osoby. Dá se říci, že při získávání nových kousků vzájemně spolupracujeme.

3. Nemáte problémy s uložením takového počtu kalendáříků?

Ukládám je do komod, v jejichž zásuvkách jsou zhotoveny přihrádky. Vybrané kalendáříky (zajímavé série, španělské, portugalské, osobní kalendáříky sběratelů) jsou uloženy ve speciálně zhotovených zásobnících. V těchto šanonech si je také mohou lépe prohlédnout případní zájemci.

4. Máte nějaký svůj oblíbený kousek?

K nejoblíbenějším tématům v mé sbírce patří  náměty ze starých pohlednic. Jsou to třeba kalendáříky prodejny Matis z Plzně nebo některé osobní kousky sběratelů. Ráda si také prohlížím vše od firmy Albi, jsou  tam líbivé náměty i barevné zpracování. Také mne zaujaly kalendáříky ze Španělska - umění a krajina. U těch ruských jsou zase nádherné zvěrokruhy, série děti a zvířata. Moc si cením exemplářů z dalekých koutů země, jako je Nový Zéland, Argentina, Jihoafrická republika a Čína. Vzhledem k mému bývalému zaměstnání mne vždy upoutají kalendáříky peněžních ústavů a pojišťoven.

5. Jak získáváte nové přírůstky?

Dávám přednost osobnímu styku se sběrateli a účasti na různých výměnných setkáních. Tam je možné kalendáříky měnit i kupovat. Nevyhýbám se ani písemnému kontaktu.

6. Už jste svoji sbírku někdy vystavovala nebo to plánujete?

Ukázky z mé sbírky byly součástí dvou výstav, které pořádal Jihočeský klub sběratelů v Táboře, u příležitosti 40. výročí svého trvání. Na první z nich v Sezimově Ústí jsem na 6 klipech představila některé unikáty a zajímavosti sbírky. Na druhé výstavě v Plané nad Lužnicí se největšímu zájmu těšily kresby starých motocyklů a série nazvaná „Z pohádky do pohádky“. Nabídce k uspořádání samostatné výstavy v Sezimově Ústí v letošním roce asi neodolám.

7. Jaký je Váš nejdražší kalendář a jak jste ho získala?

Na výměnném setkání v Havlíčkově Brodě se mi podařilo získat  kousek z roku 1915 a bez váhání jsem za něj dala 300,- Kč.

8. Co Vám sběratelství dalo a nebo vzalo ?

Sběratelství mi pomáhá, zejména nyní v důchodovém věku, účelně a příjemně naplnit volný čas. Prostřednictvím kalendáříků, já i můj muž poznáváme spoustu nových věcí z blízkého i vzdáleného světa. Díky sběratelství jsem našla spoustu dobrých přátel a příznivců. V Táboře se mohu se svými sběratelskými kolegy setkávat každou neděli. Někdy zajedeme do Prahy, Havlíčkova Brodu nebo do Jihlavy. Vydali jsme se na setkání sběratelů i do Příbrami a Hradce Králové. Co mi sběratelství vzalo, se nedá jednoznačně říct, protože klady převažují nad tím, co jsem mu musela obětovat, tedy čas a samozřejmě nějaké finance.
V roce 2002, kdy nás postihla povodeň a zničila značnou část majetku, jsme naštěstí sbírku včas zachránili. Museli jsme hledat nové bydlení a také úplně jinou náplň života. Upnula jsem se tehdy ještě více na svou sbírku a to mi pomohlo překonat první těžké dny po této strašné události.   

9. Jezdíte na setkání sběratelů KSK do Prahy, co se Vám tam líbí a nelíbí?

Ano, jezdíme rádi, zejména do menzy v Opletalově ulici. Oceňujeme práci pořadatelů, sál je vždy pečlivě připraven. A zatím jsme nikdy neměli problém se zajištěním volného stolu. Snad jen doba do 12 hodin je příliš krátká na setkání se všemi sběrateli. Chápeme ale podmínky, na které musí KSK při pronájmu přistoupit.

10. Myslíte si, že sběratelství v dnešní době  nezanikne a je lákavé pro mladé lidi?

Zdá se mi, že mezi sběrateli převažují lidí středního a staršího věku, mladých poněkud ubývá. Podle mého názoru mají větší zájem o počítače a jiné technické věci. A také ne každý sběratel má ve svých potomcích pokračovatele. Přesto si myslím, že sběratelství má budoucnost, pokud bude chápáno jako koníček a ne jako prostředek k obohacení.

Exotické kapesní kalendáříky.

Monika Petrásková