V listopadu letošního roku bude v Podbrdském muzeu v Rožmitále pod
Třemšínem otevřena výstava lidových dřevořezeb Panny Marie pod názvem
Fenomén zalánská madona. Pojmenování je odvozeno z názvu dvou obcí na
Rožmitálsku – Nepomuku a Zalán, kde se sošky v několika dílnách vyráběly
jako zboží určené k prodeji na nedalekém poutním místě Svaté Hoře u Příbrami.
Určovacím znakem tzv. zalánských madon je trojboký štěp borového dřeva,
velikost dřevořezeb se pohybuje mezi 18 až 50 cm. Zadní strana sošky zůstává
rovná a nebarvená, přední část je řezána velmi jednoduše, až schematicky, spo-
lu s podstavcem z jednoho kusu. Korunky byly soustruženy zvlášť a na sošky
se lepily klihem.
Vyřezané sošky byly dodávány do profesionálních pozlacovačských dílen v Příbrami, kde získaly finální podobu. Jednoduchá polychromie využívala čtyři základní barvy – červenou na Mariiny šaty, modrou na její plášť, žlutou na lemy pláště a zelenou na podstavec. Ježíšek zůstával nahý. Dokončené výrobky se distribuovaly prodejcům poutního zboží na Svaté Hoře. Zlatou dobou produkce zalánských madon bylo 19. století, zejména jeho dru- há polovina. Od roku 1892 výroba pomalu klesala a v roce 1920 zcela zanikla. Způsob řezby, její maximální zjednodušení a přizpůsobení dobře dostupnému materiálu, vytvořily ideální podmínky pro rozkvět produkce, která dlouhodobě zásobila trh s poutním zbožím oblíbeným sortimentem za přiměřenou cenu. Výsledkem bylo, že tzv. zalánské madony doslova zaplavily výklenky ve štítech chalup a svaté kouty domácností nejen v Čechách, ale i v Bavorsku a jinde. Pro svou specifickou krásu poutaly zalánské řezby pozornost milovníků umění již na konci 19. století a objevily se ve sbírkách mnoha známých osobností.
V republikovém měřítku se jedná o historicky vůbec první takto rozsáhlou vý stavu, která návštěvníkovi s hlubším zájmem o danou problematiku může nabíd nout řadu nových informací. Část sbírky tzv. zalánských madon, kterou opatruje rožmitálské muzeum, bude vystavena na letošním podzimním veletrhu Sběratel.