Dne 17. září 1923 uplynulo 100 let, kdy byl v Praze založen první klub amatérského společenského tance v ČSR – Amateurský taneční klub (ATK). Zakládající shromáždění se uskutečnilo v Akademické kavárně ve Vodičkově ulici čp. 735 a 736 (cca naproti bývalé Vyšší dívčí škole – se sgrafity na fasádě; za éry socialismu tu byla dietní jídelna, dnes je tu jedna z restaurací McDonald’s).
Klub vznikl zejména za účelem „pěstování“ a propagace společenského tance, což v praxi zahrnovalo ukázky společenského tance, soutěže, přednášky aj., a to z iniciativy mladých nadšenců tzv. moderních tanců, kterých ve 20. letech 20. století vznikalo značné množství. Svět se chtěl totiž po traumatu 1. světové války především bavit a zapomenout na její hrůzy. Větší část členské základny ATK tvořili studenti z pražských židovských rodin. K hlavním iniciátorům pak patřili zejména studenti z Právnické fakulty University Karlovy. Konkrétně JUC. Karel Dlabač, JUC. František Doležal, JUC. Václav Skákal, JUC. Jaroslav Milde, Dr. Jan Schubert, z nichž někteří byli na valné hromadě zvoleni do vedoucích funkcí klubu. Vůdčí osobností byl Dlabač, který se také stal prvním jednatelem ATK, předsedou pak Skákal. (Na vysvětlenou: JUC znamenala zkratku kandidáta / resp. studenta / na titul JUDr.)
Členové ATK se považovali za amatérské sportovce, stejně jako třeba Němci, organizovaní od roku 1919 (Reichsverband für Tanzsport), takže se v tancích nesoutěžilo, ale závodilo. A to po celé meziválečné údobí. Termín soutěže se začal používat až po 2. světové válce. Dnes je to taneční sport, v němž soutěží zvlášť amatéři a zvlášť profesionálové.
Jen během své první taneční sezóny (od září 1923 do května 1924) uspořádal ATK dvacet propagačních podniků neboli tanečních večerů s ukázkami tanců nebo tanečních závodů. Ještě v roce 1923 bylo na jednom z podniků uspořádáno I. klubové mistrovství ATK, které je dnes považováno za I. neoficiální amatérské mistrovství ČSR. Závodními tanci byly patrně fox, java a boston. Startovalo sedm párů a vítězem se stal Ing. Bohuslav Rauch s Marií Černohorskou. Pár JUC. Karel Dlabač – Marie Beranová skončil na třetím místě.
Po vzoru ATK začaly vzápětí vznikat v Praze další taneční kluby, např. Dancing club, Český taneční klub, později Český společenský klub. A časem pak další, třeba Akademik, Karlínský taneční klub – později přejmenovaný na Bohemians společenský club, Společenský taneční klub, Žižkovský taneční klub, aj.
Od roku 1926 pak začaly vznikat taneční kluby i na Moravě – v Brně: Moravský společenský klub (MSK), Amateurský taneční klub Brno (ATKB), Roxy klub Brno (RKB). Později další taneční kluby, např. V Mohelnici, Teplicích – Šanově, Ústí n/L aj.