Položená otázka se týká papírových ubrousků. V České republice se ubrousky nevyrábějí,
hlavní dovoz je z Německa, největší firmou na našem trhu je IHR (Ideal
Range Home), založená v roce 1977, se sídlem v Essenu. Produkuje množství
ubrousků se všemi možnými designy. Druhou firmou je AMBIENTE se sídlem v nizozemském
Beugenu. Má zastoupení v 70 státech, ale na našem trhu je podstatně
méně zastoupena. Ubrousky jsou kvalitní, publikované 2x ročně v katalozích. Obě
firmy vyrábějí ubrousky s vánoční tematikou, takže jich je každoročně velké množství
s novými designy.
Nejrozšířenější vánoční ubrousky zobrazují Santa Clause v desítkách, možná i stovkách nejrůznějších podob. Ty se dostávají na náš stůl místo ubrousků s Ježíškem, Mikulášem, čertem a andělem. Ubrousky s vyobrazením Santa Clause jsou často naprosto nevkusné, až kýčovité. Sbírka se jimi rychle plní. Ubrousků s anděly a andělíčky je velké množství, ale zase nejsou vánoční. Spíše vítězí Rafaelovi andělíčci, nebo prostě dětské figurky. A tak jsem léta toužila objevit ubrousek s opravdovým Mikulášem, čertem a andělem. Konečně se tato témata objevila na pár kouscích ubrousků u výše jmenovaných firem. Tak mě opravdu potěšilo, že si konečně 6. prosince můžeme ozdobit stůl ubrousky s Mikulášem a čertem odnášejícími si zlobivé děti. Jenom ta klasická trojice Mikuláš, anděl a čert ještě chybí.
Oba "pánové ", Mikuláš a Santa Claus, mají jedno společné – jsou dobrotiví, štědří a nadělují dětem dárky. Kde se vzali?
Mladý muž jménem Mikuláš se narodil kolem roku 280 a kolem r. 300 se stal v turecké Myře biskupem. Zemřel někdy mezi roky 345 a 351, 6. prosince. Proto se slaví v tento den. Italští námořníci nebo piráti uloupili v r. 1087 jeho ostatky ze sarkofágu náhrobního kostela v Myře a přinesli je do Bari v Apulii, kde tehdy vládli Normani. Prázdný Mikulášův kamenný sarkofág můžeme ještě dnes vidět v obnoveném dolním kostele Mikulášova chrámu v Myře na jihozápadním pobřeží Turecka. Antická Myra je ovšem už jen městem zřícenin.
Dvě města se tedy dnes dělí o slávu Mikulášova kultu: Demre v Turecku, (dřívější Myra), místo biskupova úmrtí, a Bari v Apulii, kde jsou uchovávány ostatky velmi uctívaného světce v neobyčejné bazilice sv. Mikuláše od r. 1087 a jsou cílem mnoha poutníků.
Mikulášovo uctívání se rozvinulo v Německu zprvu v 10. století v Porýní. Nejznámější legenda o Mikulášově dobročinném zásahu vypráví, že jeden zchudlý šlechtic poslal své tři dcery do veřejného domu, aby si vydělaly jako nevěstky na věno ke svatbě. Mikuláš však hodil oknem v noci třem mladým ženám po jednom sáčku se zlaťáky, takže nemusely přistoupit na otcovo řešení. Další legenda, která bývá často znázorňována, je Mikuláš pomáhající lodi, která se dostala do tísně na moři. Proslul i jako obránce víry před pohanstvím. Díky všem legendám začali lidé vnímat Mikuláše jako člověka dobrotivého, štědrého, ochotného pomoci a milého i k dětem.
Později byla v Německu vymyšlena hra, ve které čeledín naděloval dětem dárky. Čeledín, pacholek jménem Ruprecht, měl děti odměňovat, ale i pokárat zároveň, a tak se k Mikulášovi postupně připojila další postava, ověšená kožešinami, metlami a řetězy.