Pan van Kempen vytvořil vynikající sbírku sýrových
etiket, která byla v celosvětovém žebříčku v
roce 2015 co do velikosti třetí na světě. Pro nemoc
své sběratelské aktivity ukončil.
Mathias van Kempen se narodil v roce 1950. Nepracoval v oboru, který by souvisel s mlékárenstvím – byl manažerem velké prodejny stavebních materiálů a posledních dvacet let vlastnil hračkářství.
Sběratelství sýrových etiket měl celý život jako koníčka a to opravdu od dětství. Jako malý chlapec ve věku asi 7 let šel s otcem, který pracoval jako mechanik v sýrárně, do sýrárny. Jak se procházel po továrně, našel malé kousky papíru ve tvaru trojúhelníku. Byly na nich hezké obrázky a tak si je vzal domů a uložil do krabice od doutníků.
V padesátých letech k nim přidával etikety, které používali místní výrobci a obchodníci se sýry. O sbírání se zajímali i jeho spolužáci, tak si mohl vyzkoušet i výměnu. V dalších letech zájem pomalu rostl a Mathias se začal obracet na sýrárny se žádostmi o etikety. Psal nejenom na nizozemské firmy, ale i do zahraničí po celém světě. Když měl 2000 etiket ve sbírce, ani nedoufal, že jich sežene víc.
Při svých cestách po různých částech Francie věnoval hodně času návštěvám sýráren a do sbírky tak získal hodně přírůstků. Tak se mu podařilo i ve spolupráci s Ladislavem Liklerem sbírku rozšířit na téměř neuvěřitelných 200 000 kusů.
Panu van Kempenovi velmi záleží na tom, aby jeho sbírka nezanikla a proto ji daroval pro LAKTOS COLLECTION. Je zde předpoklad, že sbírka bude zachována i v další generaci. Sbírka je velmi precizně upravena na kladívkových čtvrtkách formátu o něco většího než A4, které jsou uloženy v šanonech. Sbírku zatím ponecháme kompletní s označením LAKTOS COLLECTION II. Po čase se pokusíme obě sbírky postupně slučovat. Ve sbírce Mathiase van Kempena jsou velmi zajímavé etikety a jsme rádi, že jsme je díky laskavosti pana Kempena získali. Budeme je zveřejňovat na našem webu.
O sloučení sbírek zatím jen uvažujeme, protože umístění na různých formátech je nekompatibilní a vyžaduje odlepení etiket z jedné sbírky a umístění na listy ve sbírce druhé. Problém je také rozdílný systém řazení etiket. Van Kempenova sbírka je asi o 15% menší než Laktos Collection (dále LC) a jen u tří států je větší. Jsou to Francie, Nizozemsko a Belgie. Ty samozřejmě zůstanou v daném stavu jako sbírka Laktos Colection II.
Zkusili jsme sloučit dva státy do LC a konstatovali jsme, že polovina etiket z Kempenovy sbírky, která je menší, je pro sbírku LC nových. Roli hraje fakt, že pan Kempen začínal o deset let dříve se sbíráním, měl možnost za etiketami cestovat a měl k dispozici dostatek adres výrobců. To jsme u nás v době socializmu neměli.
Součástí sbírky jsou pravděpodobně i etikety od nizozemských sběratelů pánů Kerkhovenma a Hofstry. Máme štěstí, že můžeme s touto sbírkou pracovat. Pokud se rozhodneme, že budeme sbírky u některých států slučovat, dublety uvolníme k výměně.
Několik dnů po odevzdání mého článku jsem dostal z Nizozemska smutnou zprávu. Sběratel pan Mathias van Kempen zemřel po dlouhé nemoci 9. července ve věku 67 let.