Papírový ubrousek neslouží jen k otření úst nebo k zabalení svačiny. Naopak –
často je naprosto k těmto úkonům nevhodný. Je tvrdý, pouští barvu, při styku s
některými potravinami se ihned přilepí…
To, že ubrousky přinášejí velké množství informací ze všech oborů lidského poznání a vědění, že jsou zdrojem poučení i zábavy, ví málokdo. Jaké obory se vyskytují na těchto zdánlivě banálních papírcích? Mnoho lidí je opravdu překvapeno. Ale často jsem překvapena i já, když mě chce nějaký návštěvník mého Minimuzejíčka „dostat“ s uvedením tématu, které ve sbírce neviděl a já ho nemám, nebo mám pocit, že tam není. Pak se mě zmocní neklid a začnu shánět a pátrat. Ve většině případů to dlouho netrvá a už je sbírka obohacena o další téma, byť by bylo zastoupeno jen jedním exemplářem. Ale exempláře se nějak přitahují a netrvá dlouho a už je tu další.
Tak jsem se rozhodla postupně jednotlivá témata představit formou jakéhosi "seriálu".
Začínám časově posledním " úlovkem". Jednoho dne mi zavolal pán, který se představil jako voják z povolání sloužící v kasárnách v Kostelci n.L., tedy nedaleko mého bydliště. Našel na mě kontakt na internetu a překvapil mě dotazem, zda sbírám ubrousky z oblasti armády, vojenství. Doposud jsem ve sbírce měla pouze ubrousek čínské výroby se vzorem maskáčové látky. Onen voják mi vyprávěl, že byl na ostrově Mallorca, kde ve městě Pollensa je vojenská základna a v té mají pro vojáky svoje ubrousky. Pro ubrousek jsem si samozřejmě do kosteleckých kasáren okamžitě zajela a již ze znaku na ubrousku jsem přibližně věděla, oč se jedná. Sama jsem totiž před několika lety Pollensu navštívila a kolem plotu základny i obcházela.
neboli Vojenské letiště Pollensa se nachází na španělském Baleárském ostrově Mallorca, v zálivu asi 10 km východně od centra města Pollensa. Vzniklo v červnu roku 1937 jako základna pro hydroplány, protože zde byly velmi vhodné podmínky na obranu i útoky po moři. Bylo zde nasazeno 10 italských hydroplánů. Během španělské občanské války zde působila německá Seefliegestaffel 88, která zde zůstala až do konce války. Operovaly pomocí německých dvoumotorových bojových bombardérů a průzkumných letounů Heinkel He 59.
Od roku 1960 slouží základna, vybavená letouny CL 215 Canadair převážně, pro hašení lesních požárů. Občas se zde pořádají Dny otevřených dveří pro veřejnost.