Vánoce jsou nejoblíbenější svátky v roce, svátky klidu a míru. Kam až vlastně sahá
jejich původ? V předkřesťanských dobách se slavil příchod zimního slunovratu - návratu
životadárného slunce jako příslibu nového života a úrody v nadcházejícím roce.
S příchodem křesťanství se tento svátek změnil v oslavu narození Spasitele – Ježíše
Krista, symbolu nového, lepšího života. Vánoce byly uznány křesťanskou církví ve
čtvrtém století našeho letopočtu, a od té doby se staly nedílnou součástí kultury
všech křesťanských národů. Zhruba od 16. století se Vánoce slaví přibližně tak, jak
je známe i dnes.
Vánoce se staly i zaměřením sbírky paní Urbanové, která se sběratelství všeho, co se týká vánočních svátků, specializuje od roku 2000. Ve své sbírce má hlavně ozdoby (600 kusů), skřipce na svíčky (110), žárovky (60), stojánky (16), balicí papíry (1100), vánoční pohlednice - kreslené českými malíři (1600), formičky (300), ubrousky (500), různé ceníky, reklamy, faktury, drobnou grafiku (pf, exlibris), novoročenky, kalendáře, prskavky, svíčky, řetězy, betlémy, krabice od kolekcí, perníkovky, vánoční strom republiky (pohlednice, odznaky) a další.
Zajímavostmi ve sbírce jsou plechová německá napichovátka na ořechy nebo sušené ovoce, která se zavěšovala na stromek jako ozdoby z konce 19. stol. Pozoruhodné je i sledovat vývoj osvětlení stromečku ve sbírce, který začíná držáky na lojové a voskové svíčky (od konce 19. století do současnosti), po žárovky různých tvarů ze začátku 20. stol., či skleněné krápníky ze stočeného skla, jejichž výroba pocházela z Duryňska. Nelze přehlednout vatové ozdoby, které patří mezi nejstarší vánoční ozdoby a svou bílou barvou měly připomínat sníh, ale třeba i rampouchy.
Vatové ozdoby se vyráběly buď ručním nebo strojovým kroucením nebo se pěchovaly do forem, třeba ve tvaru figurek. Za zmínku stojí dřevěné ozdoby z Krušnohoří ve tvaru postaviček, domečků a různých figurek, které se vyráběly na podporu „válečného úsilí“, tzv. Winterhilfe. Pozornost upoutají také skleněné ozdoby plněné voskem či ve tmě fosforeskující náplní. Svoji sbírku má uloženou v pořadačích, albech či krabicích
a průběžně ji dokumentuje fotograficky.
V roce 2007 část sbírky zapůjčila Regionálnímu muzeu v Žatci, Statku Bernard v Královském Poříčí v roce 2008, další výstavy byly v Městském kulturním zařízení v Bělé pod Bezdězem či v Kutné Hoře-Kaňku. Se sbírkou vystupovala v pořadu České televize Hobby naší doby a v roce 2014 uspořádala samostatnou výstavu ve Státní vědecké knihovně v Kladně.
Sběratelka se snaží ve své sbírce vytvořit ucelený obraz Vánoc, proto shromažďuje různé vánoční pověry, obyčeje, zvyky, pranostiky, štědrovečerní jídla a cenným zdrojem pro její snažení jsou třeba sborníky Českého Lidu z přelomu 19. a 20. století Dr. Čeňka Zíbrta.
Sbírka paní Lenky Urbanové „Vánoce, jak je možná neznáte“ byla ohodnocena oceněním Pozoruhodná sbírka v akci Sběratelství 2015.