Sbírání šicích strojů pro děti neznamená jako při sbírání jiných technických přístrojů pouze hledání a nalézání, ale také opravy, restaurování, uchovávání, péči a chránění.
Každý sběratel se snaží získat pro svoji sbírku vzácné, dobře udržované a kompletní dětské šicí stroje. Ale dětské hraní má za následek, že na strojích chybějí mnohdy šroubky, matičky nebo pérka. Velmi často se chybějící díly na napnutí nití dají nahradit. Často jsem na bleších trzích koupil stroje, které byly úplný šrot, jen abych mohl jiné stroje dokompletovat. Ve vzácných případech je k dispozici jehla. Ta je většinou buď zlomená nebo zcela chybí. To ale není problém, neboť se dá ve starých katalozích firem, které jehly vyráběly, nalézt, jaká jehla k příslušnému modelu patří.
Problematičtější je větší poškození laku. U černých strojů se dá opravit lépe než u barevných. Černé stroje, které se vyráběly před a kolem roku 1900, se natíraly ručně a to barvou, jejímž základem byl dehet. Sehnat správnou barvu je obtížné. Umělé pryskyřičné barvy se dnes dají lehce upravovat a míchat pomocí moderního počítače. Ale k opravě je třeba citu a určitých znalostí. Často vypadá malé poškození laku lépe než nepromyšlené přetření poškozeného místa.
Dalším problémem je rez na ošoupaných nebo poniklovaných místech. Povrchová rez se dá snadno odstranit „ošmirglováním“. Ale hluboká místa rzi je nutné „ošmirglovat“ a jizvy stabilizovat prostředkem proti rzi a olejem.
Každý sběratel má svoje zvláštnosti. Mnozí postaví miniaturní šicí stroje na polici pouze po důkladném očištění. Jiní, většinou důchodci, se snaží u svého nováčka dosáhnout optimálního kompletního stavu. „Každý může být spokojený podle svého stylu“. Stále znovu čtu v souvislosti se sběrateli nebo sběratelkami v Sammler-Journal slovo „vášeň“! V jednotlivých případech to platí. Mně přináší sbírání radost, oddych a smysluplnou činnost pro volné chvíle. Nadšení pro nějaký obor může, jak se říká, hory přenášet. Protože duch, eventuálně nadšení, činí hmotu živou. Sbírání činí zajímavým teprve pátrání po něčem, kdy, jak, kde a proč.
Pro mne jako důchodce znamená moje sbírka víc než pátrání a získávání dětkých šicích strojů. Oprava, kompletace, péče a uchování jsou pro mne životním elixírem, smysluplnou činností, která mi uchovává také duševní hbitost.