Snad žádný jiný z potravinářských výrobků se nehlásil ke Kutné Hoře tak jako čokoláda
Lidka, vyráběná firmou Koukol Michera za první republiky. Její logo nesl kutnohorský
městský znak, korunovaný vladislavským dvojitým W. Svou exkluzivní
kvalitou tak výrobky čokoládovny Lidka propagovaly místo svého původu, Kutnou
Horu, nejen doma a v Evropě, ale i v dalekém zámoří.
Začneme ale hezky popořádku, systematicky, a přeneseme se do období Rakousko-
Uherské monarchie, které byla česká zem tehdy součástí. Je červen 1918
a 17. dne toho roku získává pan Zdeněk Koukol stavební povolení, aby v dnešní Benešově
ulici, tehdejší Jatecké, postavil továrnu „na zužitkování ovoce“. Své celoživotní
dílo.
Než k tomu mohlo dojít, musel se Zdeněk Koukol narodit, studovat, získávat zkušenosti. Nebyl kutnohorským rodákem, narodil se chudým rodičům v Kostelci nad Orlicí 7.1.1882 a byl jedenáctým potomkem ze čtrnácti dětí. V té době žilo 6 Zdeňkových sourozenců a tak se musel otec Koukol pořádně otáčet, aby zvládl početnou rodinu uživit.
Mladý Zdeněk nebyl na řemeslo. Zkoušel kde co. Po měšťanské škole se učil holičem a pekařem. Nakonec se mu povedlo vyučit se u obchodní firmy Gustav Stock v Brandýse na Orlicí. Poté nastoupil jako příručí po Čechách i na Moravě. Prakticky se vzdělával i ve Švýcarku, Belgii a USA (všimněte si, že se jedná o místa s velkou tradicí ve výrobě čokolády). V roce 1904 už pracuje, kde jinde, než v továrně na cukrovinky a získává další zkušenosti. Stěhuje se do Prahy, a to v roce 1907. To už v něm pravděpodobně zraje myšlenka na vlastní podnik. Zprvu započal výrobou lékárenských cukrovinek. Do toho však vypukla první světová válka a Zdeněk Koukol byl nucen svoji firmu zavřít. Nevzdává se a znovu od začátku začíná u nás v Kutné Hoře, do které přichází v roce 1917. Nejprve v pronajatých prostorách v dnešní Sokolské ulici (u Hurtů) vyrábí … povidla. A protože mu to šlo, výroba se rozrůstala a my se můžeme dostat zpátky k prvnímu odstavci.
Je červen 1918 a 17. dne toho roku získává pan Zdeněk Koukol stavební povolení, aby v dnešní Benešově ulici, tehdejší Jatecké, postavil továrnu „na zužitkování ovoce“. Své celoživotní dílo.
Netrvalo dlouho a v roce 1920 vstupuje do firmy čáslavský podnikatel pan Eduard Michera, který se zabýval výkupem a zpracováním ovoce a jako Koukolův partner se věnuje ekonomickému chodu firmy.