Tři legendy jménem Citroën

Autor: členové KSK <(at)>, Téma: Zajímavé modely automobilů, Zdroj: J. Brož, J. Neruda, Vydáno dne: 14. 11. 2010

Jméno André Citroën je v historii vývoje automobilu pojem. Technik, snílek zaujatý fantasiemi Julese Verna, kapitán průmyslu. Původem z bohaté nizozemské rodiny Limoenmanů. Po vystudování techniky v Paříži, kam se rodina přestěhovala, zakládá továrnu na výrobu ozubených kol Citroën. Jméno bylo odvozeno z francouzského překladu dědečkova jména.

Při návštěvě Ameriky navštívil André Citroën řadu automobilek. Nejvíce mu učaroval Ford se svou výrobou automobilů na běžícím pásu. Po vypuknutí 1.světové války je firma pověřena výrobou granátů a střeliva pro armádu. Po skončení války se Citroën už nechce vrátit k výrobě ozubených kol a pod silným dojmem z amerických automobilek se rozhoduje pro výrobu automobilů, v jejichž budoucnost věřil. Projeví se jako vynikající manažer, který umí odhadnout potřeby trhu.

Už první vůz Typ A 10, uvedený na trh v roce 1919, má obchodní úspěch a začíná naplňovat Citroënův sen o kvalitním a dostupném automobilu pro všechny. Následuje Typ B a úspěšný pokus o lidový vůz Typ 5 CV (Tréfle). Další typy C4 a C6 zařazují vozy této značky mezi špičky tehdejší produkce. U těchto vozů se poprvé objevuje na masce typický znak všech budoucích vozů Citroën. Dvojitá krokev, odvozená ze způsobu, kterým se tehdy na výkresech označovalo šípové ozubení. Znak byl inspirován z předchozí výroby ozubených kol. Tohoto šípovitého ozubení si Citroën zřejmě všimnul v Polsku na dřevěných kolech k pohánění vody a později si je nechal patentovat.

Modely automobilů značky Citroën

Revoluční myšlenkou byl také první kolopásový automobil na světě, který v duchu Verneových spisů posílá na expedice na Saharu a do Asie. Další novinkou je celokovová samonosná karoserie u Typu Rosalie. Tyto obchodní úspěchy, jimiž velmi zbohatnul, i konstrukční novinky posílily Citroënovu touhu realizovat sériovou výrobu auta jeho snů. Tímto snem se měl stát vůz s předním náhonem pod názvem Traction Avant.

Fotografie z archivu Ing. R. Kocourka