V české literatuře existuje pouze pár knih, které znají čtenáři již po několik generací.
O určitých knihách lze sice diskutovat, ale (podle abecedních řazení) Babička
Boženy Němcové, Kytice K. J. Erbena či Máchův Máj tvoří hlavní pilíře české literatury.
Uvedená trojice knih už více než jedno a půl století poutá zájem nejenom
čtenářů, ale také sběratelů a milovníků knih.
Největší soukromou kolekci knižních vydání balad Kytice v České republice vytvořil
Ing. arch. Karel Čermák. Se svým velkým koníčkem začal v roce 1994 a do
současné doby se mu podařilo shromáždit 186 různých vydání Kytice. V jeho knihovně
samozřejmě nechybí první tisk Kytice z roku 1853, který vytisknul nakladatel
Jaroslav Pospíšil v Praze. Jedná se o velmi nenápadnou knížku bez ilustrací, která
obsahuje 12 balad a překlad Pokladu do polštiny. Nakladatel Pospíšil vydal v průběhu
18 let sbírku celkem šestkrát, ve druhé je již konečných 13 balad. Do knihy byla doplněna
balada Věštkyně. Na K. J. Erbenovi jako na autorovi je zajímavé to, že upravoval
v průběhu let své básně. Za jeho života byly vytisknuty dvě Kytice, třetí ještě
redakčně upravoval, ale vlastního tisku se již nedožil – zemřel v roce 1870. Kytice
z roku 1871 z nakladatelství J. Pospíšila obsahuje definitivní znění všech balad a
většina dalších nakladatelů vychází právě z tohoto výtisku. Do roku 1900 bylo vyrobeno
přes deset různých vydání a v roce 1890 byla nákladem Umělecké Besedy
zhotovena zřejmě první velká ilustrovaná Kytice. Autorů kreseb v knize bylo několik,
mezi známější patří např.Luděk Marold či Felix Jenewein.
Po skončení 1. světové války došlo k většímu zájmu o české knihy a tím také o Kytici. Byla tištěna u velkých či drobných regionálních nakladatelů a stala se povinnou četbou ve školách. V následujících desetiletích docházelo k výkyvům v oblibě sbírky Kytice. První poválečný náklad byl vytištěn již v květnu 1945. V průběhu celých 156 let byla Kytice vyhotovována v různých typech provedení, od laciných (v současné terminologii tzv. paperbacků) až po kolibří formáty a bibliofilské náklady. Na ilustracích se podíleli i význační výtvarníci – Luděk Marold, Cyril Bouda, Jan Zrzavý, Vladimír Komárek, Adolf Born a mnozí další. Tato všechna vydání /až na pár zbývajících/ najdeme v knihovně K. Čermáka.
Ale sběratel se věnuje nejenom vlastnímu shromažďování exponátů. Zároveň se zúčastňuje výstav a spolupodílel se také na vytvoření sborníku „Kytice v nás“, který byl vytištěn ke 150. výročí 1. vydání sbírky Kytice. Jeho soupis vydání Kytice ve sborníku z roku 2003 je velmi důkladný a vyžadoval také od Ing. Karla Čermáka nejenom velké znalosti díla K. J. Erbena, ale i jeho nakladatelů a ilustrátorů.
Sbírku Kytice Karla Jaromíra Erbena navrhuji na ocenění POZORUHODNÁ SBÍRKA, protože se jedná o opravdu velmi kvalitní kolekci nejen svým rozsahem, ale i znalostmi jejího autora. Soubory dalších soukromých sběratelů, ale i různých institucí nedosahují kvalit této jeho sbírky.
A co závěrem. Nejoblíbenější baladou Karla Čermáka je Záhořovo lože. Zkuste se vrátit do školních let a přečtěte si ji. Sami zjistíte, že je opravdu to nejlepší z celé Kytice.