Štítky na turistické hole

Cílem článku je seznámit členy KSK se základními informacemi o tomto méně rozšířeném sběratelském oboru. Proto předem upozorňuji, že nebylo smyslem řešit veškerou problematiku s tímto spojenou. V obecné rovině chci poukázat na to, že lze zahájit sbírání čehokoliv, v každém věku a dosáhnout přiměřeného stupně úrovně sbírky v poměrně krátké době. K tomu je však potřebná určitá míra informatiky a velký podíl píle, vytrvalosti a časem vytvořeného systému. Není zanedbatelná ani skutečnost šíře nově získaných vědomostí a dovedností. Skutečným obohacením je seznámení se, přímo nebo pomocí korespondence, se širokou sběratelskou obcí všech oborů.

1. TURISTICKÉ HOLE

Na velice starých pohlednicích můžeme spatřit turisty, kteří při túrách (zejména v horském terénu) používali dlouhé rovné hole. V pozdějším období - a to po značně dlouhou dobu, se používaly při turistice hole poněkud kratší. Byly buď v horní části ohnuté pro lepší uchopení v ruce nebo typu, zvaného lidově valaška. V dolní části byly opatřeny kovovým hrotem. Nelze opominout ani individuálně vyrobené hole, včetně skvostů v podobě různých samorostů. Všechny typy holí však splňovaly stejný účel - byly běžnou součástí turistické výstroje pro bezpečnější chůzi.

Turistická hůl však splňovala i další účel. Byla trvalou vzpomínkou na navštívená místa. Dokázala připomenout události nebo zážitky, více či méně příjemné. A to vše pouze s pomocí malých kovových štítků. Na těchto se nejčastěji objevovaly kulturní památky, turistické zajímavosti a jiné významné objekty navštěvovaných lokalit. Existují i štítky k významným sportovním akcím. Štítky byly ke koupení ve všech turistických oblastech, většinou i v několika variantách (různého tvaru, velikosti, druhu použitého kovu). Prodávající byl ochoten (na požádání a bezplatně), upevnit je na hůl pomocí nerezavějících, převážně mosazných hřebíčků. Některé ze štítků měly malou plošku pro gravírování datumu návštěvy.

Dle mého názoru kovové štítky na turistické hole prezentovaly daleko lépe samotného turistu i místa, která navštívil, než různé jiné náhražky. Razítka, se kterými se na některých místech setkáváme i nyní, mají snad své opodstatnění na zaslané pohlednici. Ostatním suvenýrům (více nebo spíše méně vydařeným) se nepodařilo

kovový štítek na turistickou hůl nikdy nahradit. Bylo to v neposlední řadě i zásluhou jejich tehdejší cenové dostupnosti. Dnes turistu s holí vidíme jen zřídka. A setkat se na pěší túře s turistou, který má hůl pobitou štítky je téměř raritou.

2. VOLBA SBĚRATELSKÉHO OBORU

Pokud moje paměť sahá, vždy jsem něco sbíral. Výčet zájmů (snad vlivem znamení Blížence) by zaplnil jednu stranu Sběratele. V žádném případě toho nelituji. Většina těchto různých sběratelských materiálů se zachovala a mám jej nyní na výměny.

Ke svému současnému oboru jsem se dostal za okolností, ke kterým došlo souhrou událostí. Nepřímo to začalo v roce 1991, kdy jsem po delší době opět navštívil Vysoké Tatry (dále VT). Oblast mě tak zaujala, že tam jezdím na každoroční pobyty stále delší i v různých ročních obdobích. Prošel jsem postupně sólo všechny trasy a vylezl tam, kde se oficiálně smělo a dalo. Současně jsem začal shromažďovat materiály týkající se této lokality: publikace, časopisy, mapy, průvodce, pohlednice, odznaky, přívěsky, nálepky, obtisky, kalendáře, námětovou filatelii. Pravý okamžik nastal v roce 1995, kdy mi na sběratelské burze v Prostějově jeden prodávající (jenž věděl, že se zajímám o VT) nabídl 5 štítků na hůl. Do této doby jsem příliš neregistroval, že něco takového s tímto názvem existuje. Nevěděl jsem, kam tyto přírůstky do sbírky VT zařadit. Velmi důležitým faktorem byla skutečnost, že mezi štítky byly dvě chaty: Kamzík a Téryho. V turistickém průvodci jsem zjistil, že chata Kamzík byla v roce 1980 asanována pro naprostou zchátralost, takže jsem ji nikdy ve své slavnější podobě neviděl. Naopak túra na Téryho chatu (a pokračování přes Priečne sedlo nebo Sedielko) patří k jedné z mých nejoblíbenějším a při každém pobytu ji absolvuji. Porovnal jsem štítky s několika dobovými pohlednicemi. Byl jsem fascinován dokonalostí zpracování plochy několika čtverečních centimetrů, kdy je možno rozpoznat téměř každý detail, při srovnání s reálnou skutečností. Tím se pro mě stal štítek na turistickou hůl nejen historicko-dokumentačním materiálem, ale i miniaturním uměleckým dílem. Je jedním z důkazů, jak se turistické objekty měnily nebo i mizely v nenávratnu. Zachycuje změny názvů i jejich majitelů. V neposlední řadě mi pomáhá objevovat a seznamovat se s oblastmi, kde jsem ještě nebyl. Konečně jsem našel ten pravý a vím, že i definitivní sběratelský obor. Navíc vytváří spojnici s mojí druhou velkou zálibou - pěší turistikou.

3. ZKUŠENOSTI A NEZÁVAZNÉ RADY

Po prvotní euforii a období "divokého sběru" se postupně dostavila i racionální stránka problematiky. Kardinálními se postupně staly otázky, na které jsem nacházel a hledám odpovědi postupně, v průběhu celého období sbírání. Samozřejmě jsem se přitom nevyvaroval chyb a zcela zcestných řešení. Ani nyní si tímto článkem nezajišťuji patent na rozum.

Otázkami byly: A) Zaměření sbírky.

B) Ukládání štítků.

C) Rozdělení sbírky a její evidence.

A) ZAMĚŘENÍ SBÍRKY

Stejně jako v jiných sběratelských oborech je i zde rozhodujícím faktorem v této otázce dostupnost materiální a finanční.

Není žádným zvláštním objevem zjištění, že "zlatý věk" pěší turistiky byl mezi světovými válkami a do počátku šedesátých let. Z toho vyplývá, že nejvíce štítků pochází právě z tohoto období.

Chci podotknout, že je mi v plné míře známa historie i současnost Klubu českých turistů (KČT), Klubu československých turistů (KČST), Klubu slovenských turistov a lyžiarov (KSTL) a všech organizací a spolků zabývajících se turistikou a horolezectvím.

Z prvotního rozhodnutí, že budu sbírat pouze štítky VT jsem ustoupil brzy poté, co se mi začaly pomalu hromadit snad všechny oblasti mimo VT (což trvá doposud). Pro začátek bylo povzbudivé, že téměř každý nově získaný štítek byl přírůstkem do sbírky. Postupem času a v souvislosti s nárůstem počtu štítků a již získanými zkušenostmi, se dala odhadnout četnost zastoupení jednotlivých oblastí nebo tématických celků i vzácnost výskytu některých štítků.

Je na zvážení a rozhodnutí každého sběratele zda se rozhodne pro generální nebo specializovanou sbírku. Lze být lokálním patriotem (Krkonoše, Šumava, Jeseníky aj.), sbírat hrady a zámky (předpokládám návaznost na zájem o historii těchto objektů) nebo například štítkově mapovat toky řek Vltavy a Labe od pramenů až do soutoku či dokonce až po ústí do moře. Možností je nepřeberně.

Mým stálým a hlavním sběratelským zájmem jsou štítky z oblasti Vysokých Tater a to slovenské i polské území. Zatím se mi podařilo shromáždit 200 různých štítků ze slovenského území a vím prokazatelně o dalších sedmdesáti. Nemám tedy obavu z toho, že nebudu mít co sbírat. Též věřím, že se i zde, po více než deseti letech, konečně objeví štítky nové.

Z ostatních dávám přednost štítkům z meziválečného období. Je mojí zásadou mít na deseti štítcích 10 různých hradů než 1 hrad v deseti variantách (což by samozřejmě neplatilo u specializované sbírky). Později produkované štítky (až po současnost) mi slouží zároveň ke zdokumentování technologie výroby a výtvarného pojetí štítků. Vždy rád uvítám štítky s logem KČT nebo KČST. Mým vzdálenějším cílem je mít větší zastoupení štítků pocházejících z bývalé Podkarpatské Rusi. Mnozí již dnes ani nevědí, že toto území bylo po dvacet let součástí předválečného Československa.

Štítky cizích států přímo nevyhledávám, ale mám je ve sbírce na ukázku typových a tvarových rozdílů. Je též pravidlem, že si dovezu štítek z navštíveného místa v zahraničí.

B) UKLÁDÁNÍ ŠTÍTKŮ

Velice důležitým rozhodnutím je volba způsobu ukládání získaných štítků. Mohou býti uloženy volně nebo připevněny na holích.

Je na zvážení každého sběratele jak štítky ukládat. Směrodatná by měla být možnost stálého a rychlého doplnění každého nového štítku do sbírky. Rád přiznám, že se mi tento problém podařilo vyřešit, po mnoha peripetiích, teprve koncem roku 1998. Ve své sbírce využívám oba způsoby, i když převážnou většinu štítků mám uložených volně.

Používám k tomu:

1. Alba určená pro numismatické sbírky s typizovanými albovými listy, z nichž každý má 20 oddělených okének, velikostně odpovídající štítkům. Do těchto se přímo nabízí ukládat štítky kulatého tvaru, které mají nejpočetnější zastoupení a jsou až na výjimky pouze ve dvou velikostech. Jednotlivá okénka podkládám černým tužším papírem (nejvhodnější a nejlacinější je papír ze starých fotoalb, které bývají v bazarech za pakatel). Libovolný počet albových listů různých velikostí (a tím i různým počtem okének) lze koupit v každém obchodu s numismatickými nebo filatelistickými potřebami. Doporučuji však provést nejprve průzkum trhu, neboť cena jednoho stejného listu, se může v různých prodejnách až neuvěřitelně lišit.

2. Velikostně stejná plata z tvrzeného polystyrénu, jejichž síla je o pár mm větší než délka špendlíků, které používám k upevnění štítků. Povrch tohoto materiálu lze vylepšit nátěrem, přelepením tapetou, potažením látkou nebo koženkou. Záleží jen na sběrateli.

VÝHODY TOHOTO UKLÁDÁNÍ :

- plná návaznost na rozdělení a evidenci sbírky,

- absolutní přehlednost sbírky, - rychlé zařazení nových štítků do sbírky,

- možnost operativního přeskupení štítků,

- schopnost vytvoření (během krátkého časového úseku) jakékoliv tématicky zaměřené

kolekce štítků,

- šetrné zacházení se štítky,

- možnost dokoupení potřebného materiálu.

Relativní NEVÝHODU jsem pocítil pouze při vstupních nákladech, ale v žádném případě svého rozhodnutí nelituji.

C) ROZDĚLENÍ SBÍRKY A JEJÍ EVIDENCE

Rozdělení každé sbírky vychází z jejího zaměření a má přímou souvislost na ukládání štítků a evidenci. Hlavním kritériem však musí být stav, který individuálně plně vyhovuje sběrateli a operativně zabezpečuje i variabilnost sbírky.

Moje rozdělení je následující:

a) Vysoké Tatry (slovenské i polské území).

b) Krkonoše.

c) Český ráj a skalní města.

d) Jeseníky.

e) Beskydy a Javorníky.

f) Hrady a zámky.

g) Města, lázně a místopis.

h) Slovensko a Polsko (oba státy bez Vysokých Tater).

i) Krušné hory, Jizerské hory, Orlické hory a Králický Sněžník.

j) Poutní místa, přehrady (jezera), jeskyně.

k) Šumava a Chodsko.

l) Podkarpatská Rus a štítky s logem KČT nebo KČST.

m) Ostatní (co není zařazeno do výše uvedeného).

n) Dočasně nezařazené štítky - doposud neindetifikované.

o) Ostatní výše neuvedená cizina (např. Německo, Rakousko aj.).

p) Novotyp a novovýroba.

Pokud se někomu toto rozdělení nezdá, odkazuji ho na úvodní věty toho bodu. K vysvětlení obsahu pod písmenem p) chci podotknout, že se jedná o vlastní terminologii, kde novotypem nazývám (ty méně kvalitou i krásou zdařilé) štítky z nedávných let a novovýrobou současnou produkci.

Pokud se sběratel dopracuje k odpovídajícímu rozdělení, stává se její EVIDENCE velice jednoduchou, obzvlášť, má-li k dispozici osobní počítač (PC) s textovým editorem. Předpokládám u většiny čtenářů minimální znalost nebo výčet možností PC a textových editorů a tudíž nebudu uvádět všechny výhody, které poskytuje.

Formální stránku evidence štítků tvoří vždy:

- pořadové číslo

- kompletní opis textu ze štítku. Tečka za slovem nebo číslovkou znamená ukončení řádku textu. Text je od horního okraje k dolnímu a nezáleží na tom, je-li text vodorovně, v kruhu nebo do oblouku.

- (K) text v závorce je pomocný. Používám v případě, že je štítek bez textu nebo číslovky a je tedy nutno jej výstižně popsat.

Další možností je odlišení dvou textově totožných štítku, které ale mají např. jiný tvar nebo jsou z rozdílného materiálu.

Příklad zápisu:

1. Téryho chata. 2015 mnm. Vysoké Tatry. (K)

Na štítku má podobu: TÉRYHO CHATA

2015 mnm (K = kulatý tvar štítku)

VYSOKÉ TATRY

ZÁVĚR

Jsem členem KSK krátkou dobu a velice mnoho jsem si sliboval od nového klubového adresáře. Po jeho obdržení jsem byl upřímně vyděšen zjištěním, že daný obor v KSK provozuji sám. Budiž proto tento článek motivačním faktorem pro další zájemce. Rád se s nimi rozdělím o další zkušenosti, které jsem z hlediska rozsahu článku a jeho pouze seznamovací formy neuvedl. Týkalo by se to otázek možností získávání štítků a finančních otázek s tímto spojených, způsobu renovace turistických holí a štítků z různých druhů kovů, metodiky identifikace štítků, německo-českého místopisu a další problematiky s tímto zajímavým oborem související. Mám též přiměřené množství štítků všech druhů a oblastí na výměnu. A jak jsem již uvedl, začínal jsem před pěti roky s pěti štítky.

Ing. Adolf Coufal