Sběratelství starých, historických lahví

(Bukalie, dle řeckého bukali – láhev)
Mohlo by se zdát, že tento sběratelský obor je záležitostí jen několika málo nadšenců, ale opak je pravdou. Krása skla ve výtvarné podobě starých (ale i některých nových ) láhví neuniká pozornosti stále většímu počtu sběratelů. Tento trend pozoruji na mnohých burzách i bazarech. Ale i mezi vyloženými nesběrateli často vítězí zájem ponechat si náhodně získaný kousek k dekoraci, do bytu či na chalupu mezi kávomlýnky a hmožďýře, neboť zaujme svým tvarem, barvou, dekorem i způsobem výroby.

Majitel sbírky historických láhví Jaroslav Dupák.

Mohlo by se zdát, že tento sběratelský obor je záležitostí jen několika málo nadšenců, ale opak je pravdou. Krása skla ve výtvarné podobě starých (ale i některých nových ) láhví neuniká pozornosti stále většímu počtu sběratelů. Tento trend pozoruji na mnohých burzách i bazarech. Ale i mezi vyloženými nesběrateli často vítězí zájem ponechat si náhodně získaný kousek k dekoraci, do bytu či na chalupu mezi kávomlýnky a hmožďýře, neboť zaujme svým tvarem, barvou, dekorem i způsobem výroby.

Staré láhve dělíme především na způsoby použití. Tedy na pivní, limo-sodovkové, mlékárenské, likérové, lékárnické, apod. Též na výrobu ruční bez formy (tzv. láhve točené, bezešvé), či na kusy ještě z dřevěných forem. Dále na strojní výrobu z kovových forem, na láhve i keramické nebo z mléčného skla. Také nacházíme velké množství variant v barvách a jejich odstínech. Je ještě mnoho aspektů jak rozlišujeme své sbírkové exempláře, např. tvary dna i hrdla, nápisy ve skle a jejich varianty, obsahy a výtvarné provedení a to zdaleka ještě není vše.

Nejvíce je sběratelů pivních láhví a mezi nimi se nejvíce cení starých, hnědých a litrových kusů s erby. Limo-sodovkové mají také svá četná zastoupení pro svoji nepřebernou rozmanitost všech možných variant, krásu provedení i relativně dostupnou cenu. To už ale neplatí pro staré, secesní a snad výtvarně nejkrásnější láhve od punčů, které mimo ozdobného provedení byly opatřeny i nádhernou etiketou ve stylu Alfonse Muchy, která se jen zřídka zachovala. Jsou tedy cenově dražší, ale mistrovství jejich tvůrců musí ocenit každý. Jsou téměř vždy čiré barvy v dosud nezjištěném počtu typů a ve třech velikostních variantách. Dekory odlité ve skle se rozlišují na geometrický, květinový a figurální, který je sběrateli ceněn nejvíce.

Část sbírky láhví od punče.

Poměrně vzácněji se vyskytují staré láhve od mléka, také se svými nápisy, znaky, ale i erby, stejně jako pivní i limo-sodovkové. Sám je také sbírám a vidím v nich vítaný doplněk celé té mozaiky světa starých, historických láhví. Také velmi zajímavé jsou lékárnické láhve se svými úhlednými černobíle malovanými nápisy, kdy starší kusy jsou broušené a doleštěné.

Část sbírky limo-sodovkových láhví.

Zcela specifického charakteru jsou staré keramické láhve s oušky a čtyřboké, používané nejvíce k plnění přírodních minerálních vod. Vždy ještě před vypálením byly označeny kulatými razítky i nápisy výrobce, továrny, města, ale i obsahu, apod.

Část sbírky keramických láhví.

Větší vzácností jsou malé, ploché a vždy nějak ozdobné láhvičky na šňupací tabák a také parfémovky. K tomuto sběratelství patří také další typy, jako třeba staré domácí i hospodské sifonovky, láhve se ”skleněnou pečetí”, ostatní likérovky, lékovky a další.

Už jako v malém klučinovi dřímala ve mne sběratelská dušička a sbíral a schovával jsem si všechno možné. S klukama jsme s oblibou prolézali různé půdy, sklepy, zbořeniště i vesnické skládky. Domů jsem si vždy něco přinesl, celý špinavý a odřený. Otec, jak mě spatřil, hned se chystal s páskem mi něco přidat, ale obvykle mne nedohonil. Teď už je mi přes čtyřicet let, ale všelijaké sběratelství mne neopouští a myslím, že je to dobře.

Vzpomínám, jak jsem se v létě při krátkodobém výletu v německém Mnichově rád prošel místy, kde jsou více obchody se starožitnostmi. Do jednoho takového jsem musel vejít, protože za výlohou jsem uviděl osamocenou láhev, opravdovou vzácnost z doby Rakouska-Uherska. Trochu pozornosti mi majitel věnoval, až když jsem si láhev vyžádal přinést, ujistil jsem se kvalitou zachovalosti a vědouc, o co jde, jsem vyplatil požadovanou částku bez smlouvání. Německý starožitník byl velmi překvapen o to víc, že se jednalo o českého sběratele. A já odcházel s dobrým pocitem zadostiučinění bývalého obyčejného vesnického kluka …

Jaroslav Dupák