Příběh lodi z pohlednice

Většina sběratelů kalendáříků, ale často i sběratelé z jiných oborů, si nechává vyrábět své osobní kalendáříky. Každý volí jiné téma podle toho, co má rád a co se mu líbí a je jeho srdci blízké. Často někdo jako předlohu použije fotografii svých dětí, vnoučků či mazlíčků. Další zvolí nějakou památku, nebo místo, které navštívil, pokořil. Jiný zase využije zajímavé předměty či něco ze své sbírky. Dokonce znám sběratelku, která si svůj kalendáříček již několik let na daný rok maluje sama. Velmi oblíbenou předlohou jsou také reprodukce obrázků a starých pohlednic. A to je právě můj případ. Občas nějakou tu rodinnou dopisnici vytáhnu a využiji ji.

Moje prababička měla menší krabici, ve které uchovávala fotografie svých příbuzných. V té krabici byla také překrásná kolorovaná pohlednice lodi Tegetthoff, kterou zaslal Feldpost její strýc její tetě v roce 1914. A právě tuto pohlednici jsem před několika lety použila jako předlohu osobního kalendáříku, který vzbudil velký ohlas. Rychle mi zmizel. Zde je tedy příběh lodi na ní vyobrazené.

Seiner Majestät Schiff, česky „loď Jeho Veličenstva“, Tegetthoff patřila spolu s dalšími třemi plavidly – SMS Viribus Unitis, SMS Szent István a SMS Prinz Eugen – k 1. bitevní divizi rakousko-uherské námořní flotily, která měla hlavní základnu v námořním přístavu v Pule v Jaderském moři.

Stavba lodi probíhala krátce před první světovou válkou v loděnici Stabilimento Tecnico Triestino v Terstu. Loď byla spuštěna na vodu již 18 měsíců po zahájení stavby. Uvedena do služby byla 14. července 1913. V terstské loděnici byly realizovány i stavby plavidel Viribus Unitis (dokončen jako první) a Prinz Eugen. Jediný Szent István byl postaven v loděnicích Ganz-Danubius v dnešní Rijece.

SMS Tegetthoff byl dlouhý 151 m a široký více než 27 m. Výtlak měl 20 000 t, 4 turbíny pohánělo 12 kotlů. Posádku tvořilo 1 087 námořníků. Hlavní výzbrojí těchto lodí třídy Tegetthoff bylo 12 kanónů ráže 305 mm s dostřelem 20 km, které byly vyrobeny ve Škodových závodech v Plzni. Kanóny byly umístěny do čtyř trojdělových věží. Sekundární výzbroj tvořilo dalších 12 děl poloviční ráže umístěných v kasematách na bocích plavidla. Výhradním dodavatelem pancéřových desek byly Vítkovické železárny. Z Kolbenových závodů byly na loď dodány světlomety, elektromotory i dynama. Firma Ing. Ericha Roučky vybavila lodě měřícími přístroji.

SMS Tegetthoff se účastnila poprvé bitvy až o italský přístav Ancona v roce 1915. Dalších bitev se již neúčastnila, jen několika bojových akcí, neboť byl zablokován Otranský průliv. Většinu války tedy všechny čtyři lodě strávily pasivně v přístavu. Když bylo v červnu 1918 rozhodnuto, že se lodě zúčastní připravované operace k odblokování průlivu, byl nekvalitně postavený Szent István při přesunu na misi potopen torpédem. Sesterská loď Tegetthoff se jej nejprve pokusila neúspěšně zachránit a odtáhnout do přístavu.

V listopadu byl potopen Viribus Unitis při diverzní akci italského námořnictva. Po skončení první světové války zbývající dvě plavidla připadla v rámci mírových smluv jak Francii – Prinz Eugen, který posloužil jako cviční cíl, tak Itálii – Tegetthoff. Z něj si Italové odmontovali výzbroj a postupně ho v letech 1924–1925 sešrotovali v přístavu La Spezia. Později několik děl použili k vyzbrojení pobřežní baterie. Istrie, včetně Puly a přilehlých ostrovů po první válce připadla právě jim. Před několika lety byla nadšenými badateli a historiky na ostrově Velký Brijun překvapivě objevena torza sekundární výzbroje 15 cm kanónů L/50 K10 právě z lodi Tegetthoff, upravené pro nové určení, která byla dle dokumentace zničena. Kousek z lodi tedy zbyl i po více jak sto letech.

Až někdy jako já zavítáte na chorvatskou Istrii, zajeďte do Puly a vzpomeňte na své předky, kteří zde třeba sloužili. 10 % rakousko-uherských námořníků byli Češi. Navíc toto krásné město je plné antických památek, které stojí za návštěvu. Nevynechejte ani projížďku vyhlídkovou lodí po přístavu a na blízké ostrovy. Možná na nich třeba narazíte na zmiňovanou výzbroj. A nahoře nad římským amfiteátrem se nachází stará pevnost, ve které je námořní muzeum a je z ní krásný výhled na přístav. Část expozice je věnována pasažérům a osudu parníku Baron Gautsch. To už je ale příběh jiné lodi.

Text dopisnice:

Drahá Sestro! Pula 29.11.1914

Sděluji Ti, že jsem právě teď obdržel Tvůj dopis a hned na něj odepisuji. S tím balíkem si nedělej žádné škody. Teď sama potřebuješ. Psaní já zalepené zasílat nemohu skrze prohlídku. Zde Ti posílám obrázek lodi Tegetthoff. U těch kanónů, jak jest ten malý x, jsem fotografován. Jak jest ten velký X, u těch přidělen. Nedovedeš si představit ty tělesa. Podívej se na ty námořníky, jak stojí dole vedle nich, a porovnej to. Jest jich zde 12. Já jsem zdráv. Vzpomínám často na Tebe. Pozdravuje Tě a líbá Tvůj bratr Miroslav. Též pozdrav na Aloise

PS: Bohužel jsem se prababičky nikdy na podrobnosti neptala, a tak o jejím strýci a jeho službě nic nevím. Jen z matriky se mi podařilo zjistit, že se Miroslav narodil roku 1892 ve Pcherách a válku přežil, neboť se v roce 1919 oženil.

Lucie Koubová