Malé Muzeum čokolády v Kutné Hoře

Počátky kutnohorské čokoládovny sahají až do roku 1912, kdy si Zdeněk Koukol založil, tehdy ještě v Praze, výrobnu lékárenských pastilek, která měla jednoho zaměstnance. Se začátkem první světové války ale tato firma končí.

Z. Koukol se ale nechce vzdát svých snů o výrobě cukrovinek a již roku 1917 se stěhuje do Kutné Hory, kde v pronajatých prostorách zakládá firmu specializující se na výrobu povidel a následně i marmelád a cukru.

Prosperující firmu se rozhodne rozšířit a tak již v červnu 1918 získává povolení ke stavbě továrny na zužitkování ovoce, do které již v roce 1920 přibírá společníka Eduarda Micheru, podnikatele z Čáslavi, který se zabýval výkupem a zpracováním ovoce. Vzniká tak jedna z největších a nejmodernějších výroben svého druhu v Československu. Prostory o rozloze 430 m² jsou během velmi krátké doby nedostačující a společníci rozšiřují továrnu o další patro a přilehlé budovy. V polovině 20. let již čokoládovně patří nám známý název Koukol & Michera, továrna na čokoládu a cukrovinky Kutná Hora, která pod obchodní značkou Lidka vyváží své výrobky do celého světa. Její bonbony, fondány a fourées se staly žádaným a exkluzivním zbožím, vyvážely se např. do Ameriky, Jižní Afriky, Indie a všech britských kolonií, Izraele i celé Evropy. To, že se jednalo o opravdu kvalitní čokoládu, dokládá i vítězství v roce 1927 na světové výstavě ve Philadelphii.

S počátkem války je do té doby prosperující firma vystavena řadě problémů. Jednalo se zejména o nedostatek surovin a problémy s příděly cukru. Z. Koukolovi se od ministerstva vnitra podařilo získat státní zakázku na vitamínové dražé, upravil část výroby, vybudoval novou halu a zaměřil se na zpracování brambor. Když ani to nestačilo a musel začít propouštět zaměstnance (kterých si vždy cenil nejvíc), pokusil se proniknout více na americký trh. Nakonec kutnohorská čokoládovna získala zakázku od německé armády na „super“ čokoládu pro německé vojáky.

Receptura této čokolády měla být přísně tajná. To se ale díky vynalézavosti jednoho ze zaměstnanců místní čokoládovny nepodařilo. Koukol & Michera tak po válce začali vyrábět čokoládu Marathon – čokoládu s nejdelší trvanlivostí. I tuto čokoládu můžete vidět v naší sbírce. Stále krásně voní, stejně jako originální čokoládové figurky, kakao či strouhaná čokoláda, které u nás mezi exponáty naleznete.

Přichází další éra, rok 1948, a znárodnění se nevyhýbá ani továrně Koukol & Michera. Z. Koukol, působící zprvu v továrně jako národní správce, je nucen vývojem situace emigrovat do Kanady. Při loučení na letišti v Praze snad doufal, že se ještě někdy vrátí, ale nestalo se tak. Spolu s původními majiteli mizí i původní název továrny, a tak tu máme Lidku, národní podnik.

Kutnohorská Lidka působí nejprve pod firmou národního podniku Standart a poté pod Československými čokoládovnami Modřany. Po nějakou dobu si udržuje svoji produkci, ale nové vedení a nová zahraniční orientace měníi sortiment výrobků. Lidka fungovala v Kutné Hoře do roku 1958, kdy byla výroba definitivně zastavena. Na tuzemském trhu se prodávaly pouze levnější výrobky, pro Lidku typické kabinetky a dražší produkty šly na export. Bylo je však možné zakoupit v prodejnách TUZEX. Čokoládové výrobky Lidka však ze světa tehdy ještě nezmizely.

Vysoce kvalitní čokoládu v typických kabinetkách vyráběla i nadále Diana Děčín až do poloviny 90. let, kdy firma zanikla.

V obchodním rejstříku zápis firmy na čokoládu a cukrovinky Lidka - společníků Koukola & Michery, která Kutnou Horu i ve světě proslavila, chybí. Stroje vyrábějící čokoládu a hemžení lidí kolem nich už bychom dnes marně hledali a skvělou vůni a chuť čokolády zde vyráběnou, jakbysmet.

V našem muzejíčku se snažíme přiblížit atmosféru doby, kdy patřila Lidka k těm nejlepším čokoládám světa. Na své si u nás přijdou všichni milovníci čokolády, české historie, mlsání, stejně tak sběratelé starých reklamních předmětů, obalů od čokolád, forem, krabiček i dokladů. Zkrátka téměř každý. Příjemná atmosféra 30. let je navíc prosycena vůní čerstvé čokolády, kterou si u nás k prohlídce můžete dát. Naše muzejíčko je soukromé, financované z vlastních finančních zdrojů a z příjmů čokoládovny, která je součástí expozice. Pokud byste nás chtěli navštívit, najdete nás v Kutné Hoře na Komenského náměstí.

Lada Bartošová a Lenka Choutková