Kufřík s figurkami – počátek

Jako každý sběratel, který začínal se svým prvním kouskem, si klade otázky. Odkud se vzaly? Kdo je vyrobil? A především, jestli existují podobné nebo stejné?

Má první figurka byla č. 027 a jmenuje se „Oholit hlavu nebo Holící hlava“. Tedy nevím, proč se tak jmenuje, když poklidně leží na zeleném podstavci a pod rukou svírá plastovou pušku, která se dá vyjmout. Každá figurka má své číslo, své jméno a mnohdy svůj příběh. Samozřejmě, že byla ulomena pera z čela a plastová puška této figurce chyběla. Vím, že o tuto figurku nikdo z kluků nestál, protože byla málo akční. Vlastně vůbec akční nebyla. A jak to bývá, další kusy na sebe nedaly dlouho čekat. Druhý byl č. 018 „Osamělý Vlk“. Indián stojící na zeleném podstavci, celý oblečený v okrovém obleku, s čelenkou plnou per až na záda do pasu. V jedné ruce drží pušku a v druhé ruce zastřelenou kachnu. Já mu říkal vždycky „Labuťák“. Když se to tak vezme, také ne moc akční. V další řadě byl č. 046 „Victorio“ Indián se třemi péry a štítem zajímavě dopředu. Spíš ukazuje na estetiku štítu, než aby se s ním kryl a mohl se bránit. V našich hrách bylo ihned po něm. Mohl nosit dva druhy oštěpů, sekeru nebo nůž. Úplně jasně byl bez pér a zbraně, když jsem tento kus dostal do ruky.

Výměnný obchod čile prosperoval a za pár měsíců už malá sbírka zakrývala dno mého kufříku. První indiáni byli ten tam, protože i ostatní kluci zjistili, že některé kusy se méně vyskytují, nebo jsou ojedinělé. Tudíž měly a mají vyšší hodnotu, měnily se za dva, nebo dokonce za tři kusy. V meziobdobí pak přišli první kovbojové jako č. 007, Wyatt Earp“ od Lisanta. Byl to ten s dvěma zvláštními kolty, které se nám zdály neohrabané a modrým kabátcem a červeným šátkem. Jako kluci jsme měli všechny dostupné kovbojky slušně nastudované a věděli jsme, jak originální zbraně vypadají. Navíc začínala doba videí a mohli jsme si pustit film i vícekrát. Škoda, že v té době nebyl žádný dostupný katalog. Na lepší figurky dosáhli je ti, kteří měli táty, co jim tohle zboží mohli dopřát. Od nich pak kolovaly přebytečné, nekompletní a poškozené kusy.

Příště: Příběh jedné hry, Zánik první sbírky, Znovuzrození dnešní sbírky. Budu šťastný, pokud budete číst můj článek.

Petr Špiroch