Jak vznikl nápad uspořádat již moji druhou výstavu kartičkových kalendáříků

Opět při jízdě na běžkách. Po delším nepříjemném období jsem opět stoupla na svá oblíbená prkýnka, běžky, a opatrně se vydala na jízdu tou naší nádhernou Šumavou. No a nápad byl na světě. Jen jsem do všeho již nešla sama se synem, ale přizvala jsem si svoje známé dlouholeté sběratelky KK ke spolupráci na výstavě. Jsou to paní Zimmermannová Alena, KSK 0909 a Polačiková Anna, KSK 3416. Obě to mají jako dárek ke svým významným životním výročím, ale musí se osobně podílet na realizaci.

Opět jsem se utvrdila, jak je to báječné být členkou Klubu sběratelů a mít kontakt na zapálené a znalé sběratele. Jednoho dne, když mi bylo dost ouvej, zazvonil mi telefon s neznámým číslem a ozval se veselý hlas, že by měl(a) zájem si se mnou vyměňovat KK. Proč ne. Informace, že je již starší paní, se mi nezdála a vyšlo najevo, že jsme rok od sebe. Došlo k osobní návštěvě a prvnímu kontaktu a od té doby již čtvrtým rokem k návštěvám burzy ve Strakonicích a dalším osobním setkáním. Za tento kontakt vděčím právě jednomu členu Klubu sběratelů. S touto spoluprací jsem si rozšířila svoje sbírky a získala skvělou sběratelku.

Nemůžu již ze zdravotních důvodů chodit cvičit, ale ty báječné ženy na mne nezapomínají ani dnes a stále mi po mojí skvělé kamarádce Zdeničce posílají nové přírůstky KK. Někdy mi je předají i osobně a mám z toho velikou radost. Stále nesbírám všechno a ani ne veliké množství, abych nebydlela v krabici s KK. Vybírám si, co se mi líbí a co mě zajímá. No a musím respektovat také své dva mužské, kteří jsou letití modeláři železnice TT. Každý rok se mi však sbírka rozrůstá cca o 800 až 1000 ks. Jako dárek jsem dostala novou skříňku na ukládání šanonů se sbírkou.

Od mojí první výstavy uběhlo již 6 let a já se chci podělit a seznámit vás se svými novými přírůstky. Věřím, že se vám budou líbit. Na rozšíření sbírky o moje osobní kalendáříky má velkou zásluhu moje spolužačka ze školy, se kterou jsem se na posledním setkání domluvila na spolupráci. Ona, šikovná paní, uháčkovala nádherná zvířátka dle své fantazie a její dcera je vyfotila. Můj syn je převedl do formátu KK a předal do naší osvědčené tiskárny v Sušici. Domluva a spolupráce fungovala na všech stupních na jedničku a já se nyní můžu pochlubit tou nádherou, která z toho vznikla.

Také jsem již z uvedeného důvodu, nedostatku místa, odvezla svoji panenku k odbornici, která jí vdechla nový život. Panenka mi doma již jen ležela zabalená na skříni a nebylo místo. Vyhodit ji mně bylo líto a na hraní pro dnešní malé slečny nešla použít. Ještě před předáním do odborných rukou jsem si ji vyfotila na památku. Panence je 59 let a ty oblečky, sukýnka, halenka a botičky jsou ještě původní. Vlásky jsou již nové, ale již nešly umývat a česat. To už zvládly ruce odbornice. I tak tedy vznikají kalendáříky. No a při toulkách po Šumavě jsem si z nového mostu přes řeku Vydru vyfotila kus řeky a je z toho také nový kalendářík. Moje velká specializace na vláčky nyní bere za své. Získávám nové přírůstky jen na naší velké burze v Praze koupí sérií. Na výměnu nemá nikdo nic a ČD již nic nevydávají. Škoda.

Již vás nebudu unavovat dalším povídáním a v klidu si prohlížejte výstavu.

Friesseová Miloslava