Historie tabákového průmyslu

Tabák je stará kulturní rostlina střední Ameriky, kde sloužila dávno v předkolumbovské době indiánům v první řadě k náboženským a léčebným účelům. Tabák byl tehdy považován za všelék. Tato pověra vzala za své již koncem 16. století, kdy se tabák nejen kouřil, ale i šňupal.

Po objevení Ameriky roku 1492 Kryštofem Kolumbem se Sevilla stává jediným přístavem ve Španělsku, odkud mohly vyplouvat lodě do Nového světa a jediným přístavem, kam se lodě vracely z cest do Ameriky.

Od 17. století se začal ve světě rychle rozmáhat tabákový průmysl a všechny státy zavedly státní tabákový monopol. První tabákový monopol byl zaveden v roce 1575 ve Španělsku. V českých zemích byl tabákový monopol zaveden 20. května 1701 patentem Leopolda I.

V roce 1704 byl dávkou z tabáku, ale roku 1723 byl zaveden znova a stal se trvalým zdrojem státních příjmů. První cigaretu si údajně ubalil do papírové tyčinky od střelného prachu a poté vykouřil egyptský voják v Turecko–Egyptské válce v roce 1832. V roce 1843 se ve Francii začínají vyrábět cigarety. V Německu byla první továrna na cigarety založena v roce 1862 v Drážďanech. V roce 1847 jistý Philips Morris, londýnský trafikant, otvírá obchod, kde prodává ručně balené cigarety. V roce 1882 byl patentován stroj, který dokázal vyrábět 1200 kusů cigaret za den (dnes toto množství vyrobí stroje za 6 až 30 minut). V roce 1913 byly uvedeny na trh cigarety značky Camel a v roce 1924 dámské cigarety značky Marlboro. V roce 1913 ve městě Winston Salem v Americe vznikla jedna z nejznámějších značek Camel.

V roce 1918 vzniklé Československo prostřednictvím Čs. tabákové režie převzalo do státní správy tabákové továrny i státní trafiky. Trafikanty nadále vybíral a jmenoval stát, protože si ponechal tabákový monopol (monopol si ponechal i na sůl a alkohol).

V této době se tabáční trafiky dělily na veřejné – prodávající zboží komukoliv a domácí – obstarávající prodej jen pro určitý okruh zákazníků s nějakou živností. Rozděleny byly dále na stálé a dočasné (např. po dobu výstavy). Přední nárok na přidělení trafiky příslušel vysloužilým invalidům (legionářům z 1. světové války - odtud pramení úsloví „dostat trafiku“, což znamenalo, že člověk dostal dobré a spolehlivé živobytí). Není proto divu, že dodnes nejen starší generace říká prodejnám novin a cigaret trafika.

V roce 1922 bylo v Československu prodáno za 1 705 000 milionů Kč kuřiva, což obnášelo jen na daních z tabákových výrobků přínos do stání pokladny 1 576 000 milionů Kč. V roce 1924 příjmy z tabákové režie činily již 1 744 737 000 Kč. Nejvyšším správním úřadem pro tabákovou režii bylo Ministerstvo financí. Ústřednímu ředitelství tabákové režie se sídlem v Praze bylo podřízeno 97 tabákových továren v Čechách, 6 na Moravě, 5 na Slovensku a 1 na Podkarpatské Rusi.

V roce 1919 bylo zaměstnáno v tabákové režii 18 000 lidí. V roce 1938 měla tabáková režie 562 zaměstnanců, 5 236 dělníků, z toho 4 999 stálých a 237 sezónních.

V roce 1929 Čs. tabáková režie vyráběla následující značky: Zora, Sport, Egypt, Praga, Tatra, Dames, La Fleur, Bosna, Slávie, Legie, Ghjubek, Yaka a Stambul. Celkem bylo v tomto roce prodáno 11 922 756 000 cigaret. Nejprodávanější cigarety byly značky Zora (585 000 ks), Sport (381 000 ks), Egypt (2,212 mil. cigaret).

Od 1. října 1941 byly zavedeny tabačenky, kterými se řídily příděly cigaret. Příděl činil 60 ks cigaret na týden (5 ks cigaret se rovnalo 1 doutníku). V létě 1942 byl příděl snížen na 40 ks cigaret na týden a od dubna 1943 na 35 cigaret na týden. Tabačenky dostávali všichni muži nad 18 let včetně nekuřáků, ale mimo vězňů, bláznů, židů a žen. Cigarety se daly vyměnit za cokoliv a vesele se s nimi obchodovalo. Se zavedením přídělu začíná pěstování tabáku v domácnostech kuřáků. Takovému tabáku se říkalo domovina. Tabák se také nahrazoval sušeným listím a bylinami. K 20. srpnu 1944 byly příděly tabáku zkráceny o třetinu.

Dosud vyráběné cigarety Vlasta se musely přejmenovat úředním nařízením na značku Viktoria. Přídělový systém byl ukončen v červenci 1948 a v roce 1950 je ukončena tzv. tabáková režie (monopol Ministerstva financí). Nástupcem je Tabákový průmysl, národní podnik.

Od 1. května 1950 byla uvedena do prodeje nová cigareta značky Lípa a na Slovensku cigareta IX. sjezdu KSS. V roce 1952 končí tzv. stovková balení cigaret a cigarety se balí už jen strojově a to nejprve po 10 kusech a později po 20 kusech. Jak docházelo k modernizaci tabákového průmyslu, byly uzavřeny továrny v Táboře a v Českých Budějovicích. Hlavními závody ČSTP se staly závody v Kutné Hoře, v Novém Jičíně, Hodoníně, Spišské Belé, Banska Šťavnici a Smolníku. V roce 1960 byla zahájena výroba cigaret s filtrem značky Filtra v Hodoníně, v roce 1963 Astra v Kutné Hoře. Od 1964 se začaly vyrábět cigarety Sparta za 8,- Kč, které byly nejkvalitnějším výrobkem ČSTP. Postupně se cigarety vyráběly v různých délkách (70 mm – Regular Size, 85 mm King Size, 100 mm). Jako protiváha kvalitním Spartám bylo nutno vytvořit levnější cigarety, což vedlo ke vzniku cigaret zn. Petra. Na začátku 70. let se vyráběly cigarety Clea.

V ČSR vzniká dne 13. června 1988 „Československý tabákový průmysl Kutná Hora“ a na Slovensku oborový podnik „Československý tabákový priemysel Bratislava“. Po změně společenských poměrů oznámila federální vláda v roce 1992 svůj záměr privatizovat podniky tabákového průmyslu. Zájem mezinárodních tabákových společností byl veliký, protože ČSTP disponoval dobrou výrobní základnou, kvalitními odborníky a dlouholetou tradicí. V roce 1992 vzniká akciová společnost Tabák, Kutná Hora, s majoritním vlastníkem Philips Morris Interational, Inc. Hlavním důvodem vítězství bylo, že P. M. hodlal koupit českou akciovou společnost Tabák jako celek.

Na Slovensku vznikla 1. května 1992 společnost Slovak International Tabák, a. s., Bratislava, (S. I. T.) s 32 % účasti kapitálu firmy Reemstma Hamburk.

V roce 1996 se přes fond národního majetku Slovenské republiky firma Reemstma Hamburk stává 100% vlastníkem tabákového průmyslu na Slovensku.

Celý článek naleznete v časopise Sběratel č. 2/09.

Petr Janouškovec a Vladimír Brom